© Luděk Vláčil 05/2025
Kostel sv. Jiljí je jednolodní pozdně barokní stavbou s pětibokým závěrem, k němuž na východní straně přiléhá dominantní hranolová dvoupatrová věž tyčící se nad okolním svažitým terénem. Na západní straně je situován hlavní vstup lemovaný jednoduchým kamenným ostěním s lištou, nad ním je okno se segmentovým záklenkem. Boční fasády jsou podepřeny opěrnými pilíři a prolomeny trojicí pravidelně rozmístěných vysokých okenních otvorů se segmentovými záklenky. Ve východní části severní fasády a na středu jižní jsou přistavěny vstupní přístavky. K jižní straně věže je připojen schodišťový přístavek s obdélným vstupem. Fasády věže jsou završeny bohatě profilovanou korunní římsou. Střecha lodi je sedlová a nad závěrem mírně zvalbená. Na věži je čtyřboká stanová střecha přecházející odstupněním v polygonální stan, ve vrcholu je makovice a křížek. Její odstupňovaná střecha je tvaroslovně charakteristická pro vranovské panství. V době vzniku… číst dále
Lukovský římskokatolický farní kostel je v písemných pramenech prvně vzpomínán léta Páně 1284. Jeho patronát náležel v letech 1284 až 1358 premonstrátskému klášteru v Louce u Znojma. Roku 1539 patřil patronát vranovskému velkostatku. Roku 1598 se Lukov uvádí jako luteránský. Od roku 1609 byl opět katolický a byl pod správou biskupství olomouckého. Později přešel patronát opět na majitele vranovského velkostatku. Farnost zřejmě zanikla v průběhu třicetileté války a kostel byl značně poškozen. Roku 1657 byl Lukov přifařen do Štítar a v roce 1703 vznikla lukovská lokálie. V roce 1749 byl starý gotický kostel přestavěn do současné pozdně barokní podoby. Pouze v presbytáři je zachováno zdivo a klenby gotické stavby, které byly později novogoticky upraveny. Roku 1785 byla lukovská lokálie povýšena na kurácii a roku 1859 pak na farnost. Až do roku 1825 kostel obklopoval hřbitov. V letech 2016-2017 byl kostel rekonstruován.
|
Přihlášení |
