Zachovalé zříceniny vodního mlýna, šestého v pořadí v lokalitě zvané Devět mlýnů, na pravém břehu řeky Dyje v Národním parku Podyjí. Mlýny zde zmiňovány již k r. 1497. Ve 20. letech 20. stol. upraven v papírnu. Po r. 1945 provoz zastaven a v důsledku existence železné opony areál zlikvidován.
Zakonzervovaná a udržovaná ruina bývalé papírny na vodní pohon na pravém břehu řeky Dyje v překrásném prostředí národního parku Podyjí leží nedaleko známé vinice Šobes. Lokalita mohutného meandru řeky Dyje kolem Šobesu je nazývána obecně Devět mlýnů a je tomu tak proto, že v minulosti se zde nacházelo hned devět mlýnů na vodní pohon za sebou. Mlýn zvaný Papírna byl šestým z nich. Z původního rozsáhlého areálu několika budov, jimž dominoval jak vodní mlýn, tak papírna, dnes zbyly jen od roku 2015 zakonzervované zříceniny objektu papírny a obnovený vodní náhon. Komplex se nachází na břehu Dyje při žluté turistické značce, která směřuje z Hnanic, přes Papírnu, Sealsfeldův kámen až do Znojma.
Jan P. Štěpánek, 8.10. 2016
Osídlení v divokém a hlubokém údolí meandrující řeky Dyje bylo už od dob ustálení hranic českého soustátí v 11. století velmi sporadické. Jen roztroušené samoty, několik vodních hamrů a mlýnů bylo možné zde podél toku najít. Největší koncentrace těchto obydlí a provozů byla v oblasti současných tzv. Devíti mlýnů.Nejstarší zmínka o vodních mlýnech zde pochází z roku 1497 a je z listiny krále Vladislava II. Jagelonského znojemským klariskám. Ačkoliv se hovoří o lokalitě, kde by mělo být devět mlýnů, všechny na pravém břehu řeky, badatelé lokalizovali pouze šest objektů. Odhadují, že zbylé tři objekty ležely níže po proudu a zanikly do 16. století v důsledku častých povodní. Do roku 1945 se zachovaly ze šesti mlýnů jen čtyři. I nad těmi se však stahovala zlá mračna. S nástupem komunistické diktatury byla kolem hraniční řeky Dyje zřízena neprostupná a hlídaná tzv. železná opona, v důsledku jejíž výstavby bylo…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 8.10. 2016