
Středověký hrad Hardegg je sice asi 500 metrů za hraniční lávkou přes řeku Dyji na rakouské straně hranice, takže budete potřebovat nějaký doklad k návštěvě cizího území, nicméně příjemný výlet z Čížova a překrásný, i když obtížnější výlet z Vranova nad Dyjí okolo řeky, zahrnující obtížné stoupání, ale i cestu po skalnaté vrstevnici s překrásnými výhledy a v letních měsících i plno hub, drobné trampoty s doklady plně zastíní. Když budete mít štěstí, prodá vám lístky v pokladně i sama majitelka hradu, která mluví částečně česky a ráda odpoví na všechny případné otázky. Samotná prohlídka hradu není ničím a nikým rušena, protože do hradu vstupujete bez průvodce pouze s informacemi na přiloženém letáku. Možnost doprovodu průvodce je však v nabídce této historické památky také. Samotný hrad je krásně zachovalou ukázkou románských příhraničních opevnění a neprošel žádnou výraznou modernizací. Snad proto že… číst dále
Hrad se nachází na protáhlé skalní ostrožně, obtékané ze dvou stran řekou Dyjí, na jihozápadní straně města. Poloha hradu způsobila, že se zachoval v poměrně dobrém stavu. Na severním straně hradu stojí velká obytná věž z první poloviny 12. století, která byla později přestavěna. Na východní straně stojí další věž, vystavěná až na přelomu 12. a 13.st. Jižní a západní prostor hradu je ohraničen hradbou. Původní středověké zdivo z místního kamene bylo později zahrnuto do novějších rekonstrukcí hradu. Podél severovýchodní hradby byla vybudována halová budova, která byla několikrát přestavěna. Zřejmě plnila obytnou a reprezentační funkci. Kaple postavená po roce 1314 byla v pozdějších dobách několikrát rekonstruována a obklopena dalšími stavbami. Ze 14. století pochází štíhlá západní hradní věž, vystavěná z lomového kamene. Většina hradeb je opatřena cimbuřím.
Ve 12. století byl na skále nad městem a nad řekou Dyje založen hrad Hardegg pány z rodu von Plain, kteří patřili k nejmocnějším z rodů v severním Rakousku. Panství Hardegg bylo postupně v majetku celé řady šlechtických rodů. Původní hrad však během staletí téměř nedoznal žádných podstatných stavebních změn. V roce 1731 se dostal do vlastnictví rodu hrabat z Khevenhūllerů. Tento rod vlastní hrad dodnes. Značné škody utrpěl hrad roku 1754, kdy oblast postihlo zemětřesení. Až roku 1878 začaly práce na opravě hradu, které trvaly až do roku 1905. Následky zemětřesení jsou ale patrné dodnes. Po skončení I. světové války a rozpadu Rakouska-Uherska byl veškerý šlechtický majetek zabaven novým rakouským státem. Další restaurační práce pokračovaly po roce 1956, kdy byl hrad navrácen původním majitelům. Nyní je vlastníkem hradu Hardegg hrabě Pilati, který sídlí v Riegersburgu. Na hradě se dnes nachází expozice Maxmiliána Habsburského,… číst dále
Vstupné: základní 6,90 EUR studenti 5,90 EUR děti 3,90 EUR skupiny od 20 osob 5,90 EUR, průvodce pro skupinu 2,90/os. Kombinované vstupné se zámkem Riegersburgem 14,00 EUR
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.