klášter františkánů s kostelem sv. Víta a sv. Modesta

Pravděpodobně během první poloviny 15. století byla na vyvýšenině severovýchodně od města postavena kaple sv. Víta. Zvažovaná existence starší sakrální stavby nebyla archeologickým průzkumem pod kostelní lodí prokázána. V první stavební fázi šlo o přibližně orientovanou nevelkou stavbu s obdélnou lodí o rozměrech 8,5 x 12,5 metrů krytou polovalbovou střechou, s presbytářem dnes neznámé podoby. Po založení kláštera bylo zřejmě uvažováno o stavbě zcela nového konventního chámu, nakonec však došlo pouze k rozšíření kaple sv. Víta. Původní presbytář byl zbořen a nahrazen rozměrnějším mírně odsazeným obdélným závěrem o délce cca 10 metrů. Presbytář má trojboké zakončení opatřené odstíněnými diagonálními pilíři, dvojicemi obdobných pilířů byly opatřeny i boky presbytáře. Pilíře dovolují odhadnout, že presbytář byl zaklenut dvěma poli křížové klenby s paprsčitým závěrem, podle některých zdrojů klenba nemusela být dokončena. K severní straně presbytáře přiléhal dnes již neexistující přibližně obdélný přístavek přístupný z exteriéru, výběhy jeho zdí a otisk valené klenby jsou dosud patrné v severní fasádě. Ve třetí stavební etapě byla zbořena jižní zeď lodi a ta byla rozšířena na téměř dvojnásobnou velikost. Přístavbu ze zdiva odlišné struktury jasně identifikuje svislá spára v polovině západního průčelí. Loď byla rozšířena na jedním polem křížové klenby zaklenutý přibližně čtvercový prostor cca 12 x 11 metrů, ke kterému na jihu přiléhají tři niky s valeně klenutými bočními kaplemi, čtvrtá byla doplněna v koutě mezi lodí a presbytářem. O podobě klášterních budov nevíme téměř nic. Záchranný archeologický výzkum v posledních letech zachytil pouze základové konstrukce zdi přiléhající na spáru k severnímu průčelí kostela a tří zdí na ní kolmo navazujících, které lze hypoteticky ztotožnit s pozůstatky klášterního ambitu přiléhajícího ke kostelu od severu.…  číst dále