Frejštejn

1286 Oldřich Frej z Frejštejna. Další zpráva o hradu pochází z r. 1331 a hovoří se v ní o purkrabím na Frejštejně. V r. 1390 se na hradě připomíná kaple sv. Kateřiny. Král Zikmund zapsal hrad Lipoltovi z Krajku. Jeho zástupce Jan Krajíř náležel k významným představitelům moravské šlechty a byl jedním ze sedmi rozhodčích ve sporu české a moravské šlechty, urovnávaném ve Velkém Meziříčí v r. 1440. Připojil se k zemskému míru, sám jej však nakonec nedodržel a přepadával okolní městečka, vsi a panství na jižní Moravě i v Rakousích. Byl proto označen za rušitele pokoje a hrad Frejštejn moravští stavové vykoupili a rozbořili. Při pozdějším dělení krajířských statků daroval Volfgang z Krajku v r. 1487 svým synům Lipoltu a Jindřichu zbořený hrad Frejštejn, městečko Vratěnín a vsi Mladoňovice, Stálky, Ferrejštejn, Korolupy, Mašovice, půl Rancířova, Hluboké, Šatice (zanikly), tvrz v Kostníkách, jež byla odedávna manstvím Frejštejna, a dvůr v Lubnici. Král Vladisla II. propustil Volfu Krajíři z Krajku Frejštejn z léna, což potvrdil v r. 1493 i jeho synu Lipoltovi. V r. 1628 získal hrad císařský rada Jakub Berchtold, který byl v r. 1633 povýšen do stavu svobodných pánů z Uherčic. Od těch dob měl Frejštejn společné osudy s Uherčicemi. Z někdejšího hradu se dodnes dochovaly zbytky válcové věže, hradní kaple i paláce. Na počátku 16. století byl hrad přestavován na pevnost, ale práce zůstaly nedokončeny, takže i nadále zůstal zříceninou; z přestavby se zachovala vysoká věž se střílnami..