
Kolem roku 1390 se Höflein objevuje jako farnost. Později farnost zanikla, ale v roce 1694 byla znovu zřízena. S obnovou farnosti souvisela barokní přestavba dokončená téhož roku. O přestavbu se zasloužila hraběnka Maria Elisabeth Breuner. V roce 1696 byl chrám vysvěcen pražským arcibiskupem. Kolem roku 1724 došlo k rekonstrukci, což připomíná erb baronů von Suttner s datací. V roce 1840 kostel vyhořel a následně byl opraven. Na západě je přistavěna novější předsíň s obdélným štítkem z roku 1904. Poslední rekonstrukce proběhla v roce 2013. Chrám slouží jako římskokatolický farní kostel a je podřízen děkanství Geras.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.