Oberhöflein

Nad klenutou vstupní bránou je kartuše erbu baronů von Suttner. Hlavní budova má rozměry cca 31 x 34 m. Jeho přibližně dva metry silné obvodové zdivo je ještě středověkého původu. Donjonovitá věž o tři patra převyšující budovu byla postavena v 16. století. Na západním křídle jsou pozoruhodné dva vysoké renesanční komíny z 2. poloviny 16. století. Dnes značně poškozené fasády vznikly při barokní přestavbě v letech 1724-1730. Z této doby pocházejí i kamenné okenní rámy. Na východním průčelí vystupuje krátké věžovité křídlo s vysokou jehlancovou střechou. Vnitřní nádvoří je ze tří stran opatřeno dvoupatrovými arkádami spočívajícími na toskánských sloupech. V jihozápadním rohu nádvoří se nachází věž s točitým schodištěm, zdobená sgrafity ze 16. století. Nad vchodem do zámku se nachází bývalá hradní kaple, v níž je oltář s obrazem P. Marie pocházející z 1. poloviny 18. století. V divadelním sále v jižním křídle se stejně jako v kapli dochovaly zbytky krajinomaleb z 2. poloviny 18. století. Jižně od paláce se nachází honosný čtyřkřídlý​​ barokní hospodářský dvůr. Na východě přiléhá rozsáhlý, ale dnes zcela zarostlý park. V parku je kašna s barokním kováním a dřevěný rekreační domek. Na východě v ulici stojí bývalý hostinec, kam měla ústit tajná chodba ze zámku..

V roce 1429 se vzpomíná hradní kaple. V letech 1481-1570 panství patřilo hrabatům z Hardeggu, k jejichž feudálnímu lidu pravděpodobně patřili i páni z Höfleinu. V 16. století Hans Freisinger přestavěl původní hrad s vodním příkopem na útulnější renesanční zámek chráněný rovněž příkopem. V roce 1658 zámek koupil Ernst Ferdinand Freiherr von Breuner. V roce 1724 nechal zámek barokně upravit Matthias Freiherr von Suttner. Někdy kolem roku 1770 vznikly v interiéru iluzionistické nástěnné malby od Johanna Bergla a Martina von Molitora. V roce 1945 byl poškozen požárem. Zámek je dodnes v držení rodu von Suttner..