© Pavel Zany Komárek 16. 4. 2016
Nejstarší jádro hradu stálo na půdorysu hrubého pětiúhelníku, jenž je situován na snížený konec ostrožny. Z této části hradu se dochovaly nepatrné zbytky okružní hradby, náznaky malého paláce a vstupní věže. Ze strany stoupajícího hřebenu ostrožny bylo jádro chráněno dvěma příkopy s mezilehlým vysokým valem. Přístupová cesta vedla od zemské cesty k hradu po severním úbočí. Patrně v 2. polovině 14. století byl hrad výrazně rozšířen o velké předpolí ležící výše nad palácovým jádrem. Zde vznikl patrně druhý palác a velká bašta k ochraně nové brány do hradu, před níž byl vykopán třetí příkop, který byl ze všech nejširší a nejhlubší. Nejvýraznější dochované zbytky zůstaly z okružní hradby horního hradu.
Hrad Thürnau (česky Trnava) byl založen kolem roku 1150 nad vsí Unter-Thürnau (Dolní Trnávka) služebníky (ministeriály) hrabat z Perneku k ochraně staré stezky na Moravu. První zprávy o pánech z Trnavy (Thürnau, Tiernau, Tyrna u Drosendorfu), kterým hrad sloužil jako rodové sídlo, se objevují v 2. polovině 12. století. První z rodu s erbem tří leknínových lupenů je jmenován roku 1157 Ekkihard de Tirnua. Po vymření Perneckých vstoupili páni z Trnavy do služeb moravského markraběte Vladislava Jindřicha (1192–1222), jehož chotí byla asi Helvida z Trnavy. Wernhard z Trnavy od markraběte získal právo kolonizovat kraj na sever od rodového hradu, moravské území jižně od Jemnice. Byla odtud řízena kolonizace přilehlého moravského příhraničí (Vratěnín, Uherčice a Frejštejn). Páni z Trnavy měli statky i na Moravě a ve Vratěníně si vybudovali tvrz a psali se také s přídomkem na Vratěníně (německy Herren von… číst dále
|
Přihlášení |
