
Zbytky gotického hradu leží ve spolkové zemi Dolní Rakousy severně od městečka Drosendorfu na vysokém ostrohu nad vsí Unterthürnau (česky Dolní Trnávka), nad soutokem potoka Javorka (Gaberbach) a řeky Dyje v těsné blízkosti rakousko-moravské hranice. Hrad zabírající větší část ostrohu je sice volně přístupný ale nevede k němu žádná cesta. Velké předpolí je neproniknutelně zarostlé trnitým křovím a těžko dostupný i po čtyřech. Původní jádro hradu s poměrně výraznými zbytky zdiva však pokrývají převážně pouze traviny a je dobře přístupné. V jihovýchodní části předpolí jsou až několik metrů dlouhé a vysoké zbytky obvodové hradby. Velký úsek zdiva je zachován i z původního hradního jádra. Nejlépe se k pozůstatkům hradu dostanete z vsi Unterthürnau od myslivny dole u potoka od níž se dáte přímo do svahu.
Ze strany stoupajícího hřebenu ostrožny bylo jádro chráněno dvěma příkopy s mezilehlým vysokým valem. Přístupová cesta vedla od zemské cesty k hradu po severním úbočí. Patrně v 2. polovině 14. století byl hrad výrazně rozšířen o velké předpolí ležící výše nad palácovým jádrem. Zde vznikl patrně druhý palác a velká bašta k ochraně nové brány do hradu, před níž byl vykopán třetí příkop, který byl ze všech nejširší a nejhlubší. Nejvýraznější dochované zbytky zůstaly z okružní hradby horního hradu..
století. První z rodu s erbem tří leknínových lupenů je jmenován roku 1157 Ekkihard de Tirnua. Po vymření Perneckých vstoupili páni z Trnavy do služeb moravského markraběte Vladislava Jindřicha (1192–1222), jehož chotí byla asi Helvida z Trnavy. Wernhard z Trnavy od markraběte získal právo kolonizovat kraj na sever od rodového hradu, moravské území jižně od Jemnice. Byla odtud řízena kolonizace přilehlého moravského příhraničí (Vratěnín, Uherčice a Frejštejn). Páni z Trnavy měli statky i na Moravě a ve Vratěníně si vybudovali tvrz a psali se také s přídomkem na Vratěníně (německy Herren von Thürnau zu Fratting). Vikart z Trnavy se za Přemysla Otakara II. stal purkrabím na Vranově. Po bitvě na Moravském poli se Trnava stala sídlem loupežníků. Proto nechal vévoda Albrecht I. Habsburský v roce 1281 hrad zemským vojskem dobýt a vůdce jménem Hostel popravit. Poté hrad propadl Habsburkům a ti jej propůjčili pánům z Klingenberka, které poté vystřídali páni z Waldsee a Drozdovic. Roku 1371 se zde objevují Jan a Fridrich z Trnavy, kterým vévoda propůjčil i nedaleký zeměpanský hrad Kollmitz (česky Chlumec). Zřejmě v té době byl hrad Thürnau výrazně rozšířen. V roce 1421 se dozvídáme o loupeživé bandě z Trnavy. Poté však už o Trnavě nejsou žádné zprávy. Je možné, že v důsledku neustálých loupeží byl hrad panovníkem dobyt a zbořen. K zániku však mohlo dojít například i v důsledku husitských válek..