
Nejstarší jádro hradu stálo na půdorysu hrubého pětiúhelníku, jenž je situován na snížený konec ostrožny. Z této části hradu se dochovaly nepatrné zbytky okružní hradby, náznaky malého paláce a vstupní věže. Ze strany stoupajícího hřebenu ostrožny bylo jádro chráněno dvěma příkopy s mezilehlým vysokým valem. Přístupová cesta vedla od zemské cesty k hradu po severním úbočí. Patrně v 2. polovině 14. století byl hrad výrazně rozšířen o velké předpolí ležící výše nad palácovým jádrem. Zde vznikl patrně druhý palác a velká bašta k ochraně nové brány do hradu, před níž byl vykopán třetí příkop, který byl ze všech nejširší a nejhlubší. Nejvýraznější dochované zbytky zůstaly z okružní hradby horního hradu.
Hrad Thürnau (česky Trnava) byl založen kolem roku 1150 nad vsí Unter-Thürnau (Dolní Trnávka) služebníky (ministeriály) hrabat z Perneku k ochraně staré stezky na Moravu. První zprávy o pánech z Trnavy (Thürnau, Tiernau, Tyrna u Drosendorfu), kterým hrad sloužil jako rodové sídlo, se objevují v 2. polovině 12. století. První z rodu s erbem tří leknínových lupenů je jmenován roku 1157 Ekkihard de Tirnua. Po vymření Perneckých vstoupili páni z Trnavy do služeb moravského markraběte Vladislava Jindřicha (1192–1222), jehož chotí byla asi Helvida z Trnavy. Wernhard z Trnavy od markraběte získal právo kolonizovat kraj na sever od rodového hradu, moravské území jižně od Jemnice. Byla odtud řízena kolonizace přilehlého moravského příhraničí (Vratěnín, Uherčice a Frejštejn). Páni z Trnavy měli statky i na Moravě a ve Vratěníně si vybudovali tvrz a psali se také s přídomkem na Vratěníně (německy Herren von… číst dále
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let