© Pavel Zany Komárek 16. 4. 2016
Zbytky gotického hradu leží ve spolkové zemi Dolní Rakousy severně od městečka Drosendorfu na vysokém ostrohu nad vsí Unterthürnau (česky Dolní Trnávka), nad soutokem potoka Javorka (Gaberbach) a řeky Dyje v těsné blízkosti rakousko-moravské hranice. Hrad zabírající větší část ostrohu je sice volně přístupný ale nevede k němu žádná cesta. Velké předpolí je neproniknutelně zarostlé trnitým křovím a těžko dostupný i po čtyřech. Původní jádro hradu s poměrně výraznými zbytky zdiva však pokrývají převážně pouze traviny a je dobře přístupné. V jihovýchodní části předpolí jsou až několik metrů dlouhé a vysoké zbytky obvodové hradby. Velký úsek zdiva je zachován i z původního hradního jádra. Nejlépe se k pozůstatkům hradu dostanete z vsi Unterthürnau od myslivny dole u potoka od níž se dáte přímo do svahu.
Nejstarší jádro hradu stálo na půdorysu hrubého pětiúhelníku, jenž je situován na snížený konec ostrožny. Z této části hradu se dochovaly nepatrné zbytky okružní hradby, náznaky malého paláce a vstupní věže. ...Ze strany stoupajícího hřebenu ostrožny bylo jádro chráněno dvěma příkopy s mezilehlým vysokým valem. Přístupová cesta vedla od zemské cesty k hradu po severním úbočí. Patrně v 2. polovině 14. století byl hrad výrazně rozšířen o velké předpolí ležící výše nad palácovým jádrem. Zde vznikl patrně druhý palác a velká bašta k ochraně nové brány do hradu, před níž byl vykopán třetí příkop, který byl ze všech nejširší a nejhlubší. Nejvýraznější dochované zbytky zůstaly z okružní hradby horního hradu..
Hrad Thürnau (česky Trnava) byl založen kolem roku 1150 nad vsí Unter-Thürnau (Dolní Trnávka) služebníky (ministeriály) hrabat z Perneku k ochraně staré stezky na Moravu. První zprávy o pánech z Trnavy (Thürnau, Tiernau, Tyrna u Drosendorfu), kterým hrad sloužil jako rodové sídlo, se objevují v 2. polovině 12. ...století. První z rodu s erbem tří leknínových lupenů je jmenován roku 1157 Ekkihard de Tirnua. Po vymření Perneckých vstoupili páni z Trnavy do služeb moravského markraběte Vladislava Jindřicha (1192–1222), jehož chotí byla asi Helvida z Trnavy. Wernhard z Trnavy od markraběte získal právo kolonizovat kraj na sever od rodového hradu, moravské území jižně od Jemnice. Byla odtud řízena kolonizace přilehlého moravského příhraničí (Vratěnín, Uherčice a Frejštejn). Páni z Trnavy měli statky i na Moravě a ve Vratěníně si vybudovali tvrz a psali se také s přídomkem na Vratěníně (německy Herren von Thürnau zu Fratting). Vikart z Trnavy se za Přemysla Otakara II. stal purkrabím na Vranově. Po bitvě na Moravském poli se Trnava stala sídlem loupežníků. Proto nechal vévoda Albrecht I. Habsburský v roce 1281 hrad zemským vojskem dobýt a vůdce jménem Hostel popravit. Poté hrad propadl Habsburkům a ti jej propůjčili pánům z Klingenberka, které poté vystřídali páni z Waldsee a Drozdovic. Roku 1371 se zde objevují Jan a Fridrich z Trnavy, kterým vévoda propůjčil i nedaleký zeměpanský hrad Kollmitz (česky Chlumec). Zřejmě v té době byl hrad Thürnau výrazně rozšířen. V roce 1421 se dozvídáme o loupeživé bandě z Trnavy. Poté však už o Trnavě nejsou žádné zprávy. Je možné, že v důsledku neustálých loupeží byl hrad panovníkem dobyt a zbořen. K zániku však mohlo dojít například i v důsledku husitských válek..
|
Přihlášení |
