Opevněné opatství bylo založeno kolem r. 1153 Ulrichem II. z Perneggu jako dceřinný premonstrátský klášter želivského opatství. Areál byl několikrát vypálen a znovu opraven. V 18. století barokně přestavěn. V letech 1990-1994 proběhla celková rekonstrukce. Komplex dodnes slouží původnímu účelu.
Hlavní obrázek místa
bazilika Narození Panny Marie s klášterním opevněním
© Luděk Vláčil 09/2020
Dominantou rakouského příhraničního města Geras (česky Jeruš, Jerouš) ležícího ve spolkové zemi Dolní Rakousy je rozsáhlý komplex opevněného opatství skládající se z kláštera premonstrátů, baziliky Narození Panny Marie a zahrady. Klášter je významným kulturním centrem s mnoha expozicemi a výstavami. Je rovněž místem, kde se pořádají koncerty a semináře. V klášteře se dá i ubytovat. Klášter je možné navštívit v době od 1. května do 31. října. K opatství náleží i nedaleký barokní hospodářský dvůr a sýpka. V těsné blízkosti městečka se nachází přírodní park Geras o rozloze 132 hektarů, který slouží k zábavě a odpočinku.
Luděk Vláčil, 17.12. 2021
historie

V současnosti se za dobu založení kláštera Geras (česky Jeruš) považuje rok 1153. Podle některých zdrojů však byly klášteru darovány první farnosti již v roce 1151. První premonstráti do této oblasti, již dříve osídlené křesťanskými Slovany, přišli z opatství v Želivě. Zakladatelem nového kláštera byl hrabě Ulrich II. z Perneggu (†1170), jenž zakládá tento „pohraniční klášter“ jako centrum kultu, duchovní péče a hospodářství. Ulrich ve stejnou dobu zakládá rovněž ženský klášter přímo u hradu v Perneggu, kam přišly řeholní sestry z Louňovic. Geraský klášter se v roce 1180 stal opatstvím, k čemuž se vztahují pozdější zmínky, které za fundátora označují Ekberta, syna Ulricha II. Kanovníkům bylo již krátce po polovině 12. století svěřeno mnoho okolních farností (např. v r. 1151 Vratěnín, v r. 1153 Kostelní Myslová, r. 1156 Rancířov, r. 1160 Eibenstein atd.). Areál kláštera měl již v počátku zhruba dnešní dispozici. Nejstarší…  číst dále

Luděk Vláčil - zdroj: http://www.stiftgeras.at/wp/, 2_ArchaeologiaHistorica_30-2005-1_20.pdf, https://de.wikipedia.org/wiki/Stift_Geras a další, 15.12. 2021

Komentáře

Rakousko, Dolní Rakousko,

Místa v okolí

 Oberhöflein
 městské opevnění
 Drosendorf
 radnice
 Eibenstein II
 Eibenstein I
 kostel sv. Jiljí
 židovský hřbitov
 Ruegers
 Primmersdorf
 Fronsburg
 Thürnau
 Kollmitz
 Frejštejn
 Gaber
 dvůr Mitrov
 Nonndorf
 Vratěnín
 poštovní stanice
 Uherčice
 Uherčice
 Neudegg
 Oslnovice
 Vratěnín
 Vlčí dvůr
 městské opevnění
 Vranov nad Dyjí
 Hardegg II
 Grossau II
 Raabs an der Thaya
 kostel sv. Vavřince
 měšťanský dům
 Hardegg
 Hardegg III
 jez
 Braitava
 Grundův mlýn
 manufaktura
 kaple sv. Josefa
 Mniszkův kříž
 Hardeggská vyhlídka
 Cornštejn
 vodní nádrž Vranov
 Claryho kříž
 Čížov
 Lesná
 Weikertschlag
Základní informace místa
ID místa: 15273
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: klášter
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 17.12.2021
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

reklama