Cornštejnská hláska

Výrazně převyšuje jádro hradu, přičemž blokuje polohu nebezpečnou z hlediska obléhání. Úloha věže nepochybně spočívala v rozhledu, a to ne jen směrem do předpolí, ale i do jiných směrů, kam byl z vlastního hradu omezený výhled. Složitý systém opevnění čelil největšímu náporu v době obléhání v letech 1464–1465 a nedovoloval jednotkám nepřátel vtrhnout na hrad přímo. V této době zřejmě zanikla věž dřevěná a později byla nahrazena kamennou. Věž stojí uprostřed téměř trojúhelné části opevnění o rozměrech 30 × 40 m, v jejichž nárožích jsou menší zemní bašty. Na nejvyšším místě ohrazené plochy stojí torzo kamenné hranolové věže. Dochovaná výška je 9 m a jediný vstup, k němuž vede vnější schodiště, se nachází ve výšce 4 metrů. Po opuštění hradu nebyla hláska celá staletí využívána a v poslední době byla udržována jen jako historický objekt bez možnosti vstupu. Když zříceninu Cornštejna s hláskou převzalo do správy Jihomoravské muzeum ve Znojmě, začaly rekonstrukční práce. Po provedení záchranného archeologického průzkumu bylo ve věži vybudováno vnitřní kovové schodiště s vyhlídkovou plošinou, byl vyčištěn vnitřní prostor věže a zpevněno nesoudržné zdivo, zejména v koruně stavby. Tím bylo veřejnosti umožněno vystoupat až na vrchol a pozorovat okolí jako středověcí strážci hradu. Na rozdíl od nich však nyní můžeme vidět především kouzelnou krajinu se zátokami Vranovské přehradní nádrže a kolem protějšího hradu Bítova..