
Jihomoravská obec Mašovice (německy Gross Maispitz) se nachází asi 7 km západně od Znojma. První písemná zmínka o obci se vztahuje již k roku 1046 v listině vydané pro staroboleslavskou kapitulu. Nyní tu žije asi 550 obyvatel.
Kostel sv. Jana Křtitele stojí na jihozápadním okraji obce při průběžné silnici.
Věž je završena cibulí s lucernou, na jejím vrcholu je osazena makovice s křížem. Hladké fasády jsou ukončeny bohatě profilovanou korunní římsou, hmotu lodi rámují nárožní pilastry. Kněžiště osvětlují dva okenní otvory na jižní straně a po jednom na severní a východní straně, zdivo lodi prolamuje z obou stran vždy trojice oken. Otvory jsou půlkruhově završeny. Západní průčelí je trojosé. Na osu je umístěn obdélný vstup lemovaný jednoduchým kamenným ostěním, nad ním je osazen oválný znak Křížovníků s červenou hvězdou. Ve vrcholu štítu je osazen kamenný kříž, nad volutami kamenné čučky, kříž je rovněž ve vrcholu východního štítu kostelní lodi. Věž má nároží lemována pilastry. Z východní strany je do přízemí věže prolomen obdélný vstup, nad ním malý obdélný okenní otvor. Dvojice obdobných okenních otvorů prolamuje také severní zeď. Zvonové patro je do všech stran otevřeno čtveřicí velkých půlkruhově zaklenutých oken lemovaných šambránami. Pod okny jsou umístěny ciferníky hodin. Kněžiště, v půdoryse značně užší než loď, jehož vnitřní stěny se směrem vzhůru kónicky rozbíhají, je zaklenuto dvěma poli valené klenby probrané lunetami a konchou v závěru. V severní zdi kněžiště je prolomen vstup do sakristie v podvěží, která je zaklenuta valeně s výsečemi. Vítězný oblouk má půlkruhové zaklenutí, vlastní loď je zaklenuta třemi poli pruské klenby dělené pasy, její výběhy spočívají na masivních pilířích s římsovými hlavicemi. V západní části kostela je kruchta nesená hranolovými pilíři..
K hradišťskému panství pak Mašovice patřily až do zrušení patrimoniální správy. Mašovický kostel je poprvé zmiňován roku 1335, kdy došlo k jeho přestavbě. Další rozsáhlé úpravy proběhly v 2. polovině 17. století, k novému vysvěcení kostela došlo po jejich skončení až v roce 1711. V letech 1750-1751 byl kostel i s presbytářem zaklenut, v roce 1766 opravena střecha a vrata kostela. V roce 1829 byl vyměněn šindel za pálenou krytinu. Poté roku 1836 byl rekonstruován interiér a následně roku 1853 byla upravena fasáda kostela. V roce 1859 byly v kostele postaveny boční oltáře, zasvěcené sv. Anně a sv. Janu Nepomuckému. Téhož roku byly pořízeny obrazy do kostela. V roce 1867 postavil pro kostel varhany Benedikt Latzl (1818-1884), varhanář ze Znojma. V kostele byly instalovány zvony, nejstarší je z 16. století, další z roku 1621 a největší byl pořízen v roce 1859. Během první světové války pak byly dva zvony zrekvírovány, jeden z nich byl pak po druhé světové válce do kostela navrácen a v roce 1946 zavěšen. Dne 28. září 1996 pak byly posvěceny dva nové zvony, které posvětil brněnský biskup Vojtěch Cikrle. V poslední době byla provedena rekonstrukce střechy v roce 1998, sanace zdiva, obnova fasády a pozlacení kříže na střeše v roce 2000 a oprava věže v roce 2009..