
Legendami opředený izolovaný skalní útes zvaný Reginina skála (Reginafelsen), se strmými srázy a nakloněným plochým vrcholem spojený v jednom úzkém místě se stoupající vrchovinou, nabízel vynikající místo pro stavbu opevnění. Útes ze tří stran obtéká vodní tok Fugnitz, jenž je pravým přítokem Dyje. Přístupové úzké sedlo bylo opatřeno dvěma příkopy, z nichž je výrazný pouze příkop vnitřní. Ústřední hradní plošina nacházející se několik metrů nad vnitřním příkopem je přibližně 24 m dlouhá a zužuje se do úzkého vyvýšeného výběžku. Na náhorní plošině nejsou žádné zbytky staveb. Několik metrů dlouhé zbytky zdí kopírující obvod plošiny se zachovaly pouze na severní a východní straně. O fortifikaci se nedochovaly žádné zmínky a její účel není znám. Opevnění, jenž lze datovat přibližně do poloviny 13. století, mohlo vzniknout proti městu a hradu Hardegg nebo mohlo být také součástí jeho bezpečnostního systému. Nelze ani zcela vyloučit, že se jednalo… číst dále
Na hradě Hardegg kdysi žil divoký mladý hrabě známý svým rouhačským životem, který zde do noci popíjel se svými známými. Jeho náručí prošlo mnoho mladých dívek. Jednoho dne chtěl na svůj hrad odvést i krásnou Reginu. Dívka však neuvěřila přísahám jeho falešné lásky a nepodlehla ani jeho darům a hrozbám. Proto ji hrabě nechal unést a přivést na hrad násilím. Dívka mu však stále vzdorovala, až se hrabě rozhněval a nechal ji zaživa zazdít do skalní stěny naproti hradu. Hrabě se ve své kruté aroganci vydal na svém bílém koni podívat, jak se mu msta podařila. Kůň však na skále uklouzl a hrabě se zřítil ze srázu. Tělo koně ani jezdce se nikdy nenašlo. Od té doby se při úplňku zjevuje jezdec na bílém koni jedoucí tryskem ke skále, aby se znovu a znovu zřítil ze srázu. Hrabě musí za trest znovu trpět každou noc při úplňku až do soudného dne. A od té doby také mrtvá panna hledá svůj hrob. Když odbijí o půlnoci hodiny z městské věže, zjevuje se… číst dále