
Židé jsou v Boleslavi doloženi od III. čtvrtiny 15. století, jejich pobyt upravuje městský řád z roku 1494. Postupně jejich podíl narostl až na čtvrtinu městské populace, pokus města o jejich vypovězení z roku 1642 nevyšel. Jejich privilegia potvrdil Ferdinand III. o šest let později, jeho syn Leopold I. se roku 1702 neúspěšně snažil o omezení jejich počtu na 500 osob (1687 doloženo 775 osob, 1702 pak 408 osob nad 10 let). Na rozdíl od jiných měst neexistovalo v Boleslavi uzavřené ghetto. I když došlo v letech 1698–99 k soustředění Židů do dnešních ulic Bělská, Starofarní a Krajířova, nebylo toto území možné uzavřít vzhledem k průchodu k Bělské bráně. Předtím Židé obývali i domy jižně od děkanství v dnešní ulici Kateřiny Militké. Židovská čtvrť několikrát vyhořela (1642, 1697, 1761), při katastrofálním požáru 1859 shořelo 23 domů. Následně došlo k náhradě většiny objektů zděnými novostavbami, přičemž zaniklo… číst dále