
Poutní kapli sv. Antonína Paduánského, lidově zvanou "Antonínek", nechal vystavět r. 1668 kníže Hartman z Lichtensteina, majitel ostrožského panství, jako poděkování za uzdravení svého syna. První pouť se konala r. 1671 a kaple se brzy stala oblíbeným poutním místem. Pro velké množství poutníků byla kaple r. 1697 stavebně rozšířena. V době josefínských reforem byla kaple r. 1786 uzavřena, prodána a vydrancována. Místní občané si žádostí u císaře Františka I. vymohli její znovuotevření - kapli získala do majetku obec a byla slavnostně otevřena a znovu vysvěcena r. 1819. Hlavní oltář z r. 1904 je z bílého mramoru, interiér vyzdobili obrazy lidový umělec Josef Hána a r. 1937 akademický malíř Jano Köhler. Podle pověstí zde v dávných dobách bývalo staroslovanské pohanské obětiště a později zde působili věrozvěstové Cyril a Metoděj.
Podle pověstí bylo na Blatnické hoře staroslovanské pohanské obětiště; v době cyrilometodějské mise jedno z působišť věrozvěstů, kteří z posvátné studánky křtili naše slovanské předky.
Poutě: 13. 6. v den svátku sv. Antonína (místní pouť), následující neděli (hlavní pouť), za 14 dnů druhá hlavní pouť, poslední neděli v srpnu děkovná pouť, poslední sobotu v říjnu dušičková pouť.