
Chrám je 31 metrů dlouhý a 12 metrů široký. Věž dosahuje výšky 35 metrů. Ve vstupní předsíni v přízemí věže je zasazena starobylá kamenná deska s nápisem z knihy Ecclesiaticus: “Kdo se ptá po slovu Buožym, dosáhneť ho w hojnosti. Kdo wierží slowu Buožymu, tenť sobie wáží pržikazany. A kdo se Pána Buoha duowieržuge nebudeť sklamán, ale upadne-li v pokussení wyswobozen bude”. Svého času byla umístěna patrně v chrámu sv. Jiljí. Odtud byla jezuity po Bílé hoře vyhozena a později byla použita při stavbě mostu u Bobnické brány. Při bourání mostu r. 1888 byla deska nalezena a umístěna v městském muzeu. Odtud byla na žádost staršovstva přemístěna do kostela. Na věži kostela byly umístěny tři zvony, které byly darem občanů města: Víra, Naděje a Láska. Vedle chrámu stojí farní budova v novorenesančním slohu. Náklady na stavbu chrámu a fary (pro zajímavost) činily 28 225 zlatých (kostel) a 11 000 zlatých (fara).
Sbor helvetského vyznání vznikl v Nymburce přenesením z nedalekých Chlebů (viz místo) roku 1898. Povolení k tomuto kroku bylo vydáno 11. 11. 1897, stavba sboru začala na jaře následujícího roku. Slavnostní vysvěcení, spojené s mohutným průvodem, proběhlo 30. 11. 1898. Sborová budova má podobu klasického jednolodního kostela s 35 m vysokou věží v ose hlavního (jižního) průčelí. Dochoval se dodnes v podstatě v původní podobě, kterou zachovala i důkladná obnova z let 1997–98. Nejstarší památkou ve sboru je renesanční nápisová deska s citátem ze Starého zákona. Původně se nacházela ve zdejším kostele sv. Jiljí, při jeho rekatolizaci byla odstraněna a použita při stavbě mostu u bývalé Bobnické brány. Nápis se zachoval díky tomu, že deska byla obrácena ven rubovou stranou. Sousední farní budova vznikla zanedlouho po otevření sboru. Ten od roku 1918 náleží Československé církve evangelické.