
Zhruba 3 kilometry od města Nymburk směrem na Poděbrady se nachází obec Kovanice. První dojem je takový, že se obec táhne jenom podél silnice, ale zhruba uprostřed obce je hospoda s odbočkou, která vede ke kostelu sv. Václava. Za kostelem protéká Labe a za kostelem stojí kdysi bohatě zdobený zámeček. Pohledem od kostela je možno spatřit pozůstatky bohatých arkád, z kterých toho již mnoho nezůstalo a i stejně tak dopadly sgrafity. Celý zámek je pokryt omítkou, na které je ještě možno spatřit zbytky bohaté výzdoby. V dnešní době je navíc na zámku lešení a na dvoře a v okolí stojí nepojízdné traktory a podobně hyzdící předměty. Zámek je značně zdevastovaný mnohými úpravami, které vůbec nebraly ohled na vzácnou historickou minulost. V dnešní době je podle místních, zámek v soukromých rukách a bohužel taky tak vypadá. Nezájem, absolutní zapomnění a pravděpodobný zánik, tak to je asi budoucnost kdysi tak vzácné památky jako je zámek v Kovanicích. Bohužel zámek je možno spatřit jenom z cesty, která vede okolo a od Labe, z cyklistické stezky.
Další spolehlivé zdroje pocházejí až ze 16. století, kdy jsou jako držitelé uváděni rytíři Chvalovští z Ledec. Jmenovaní rytíři měli celkem vleklé a dlouhé spory s nymburskými měšťany a s okolní šlechtou a tak jsou informace o té době celkem dobře zachovány. V dochovaných písemnostech se hovoří poprvé o tvrzi v Kovanicích. V 80. letech 16. století se posledním mužským majitelem panství Kovanice stává Karel z rodu Chvalovských. Ovšem již v roce 1585 je Kovanické panství, které obsahuje „starou a novou tvrz“, uváděno v majetku pana Václava Březského z Ploskovic. Již v roce 1594 je jako držitel panství uváděn pan Adama z Bibrštejna. Následně přechází panství do držení nymburských měšťanů a následně na to mnohým rodům Nymburska. Z dobových pramenů jasně vyplývá, že v Kovanicích stávaly v průběhu let tvrze dvě. První z nich byla pravděpodobně gotická a vznikla ve 14. nebo 15. století, pravděpodobně se nacházela na jižním okraji u ohradní zdi kostela. Tvrz druhá byla vystavěna až v 16. a pravděpodobně byla vystavěna rodem Chvalovských. Renesanční budova, obdélného půdorysu, jednopatrová. Vnější fasády tvoří sgrafitová výzdoba. Během let byla budova mnohokrát přestavěna, takže z původní renesanční fasády zůstaly do dnešní doby jenom zbytky. Nad okny jižního patra a na vstupním průčelí jsou dochovány prolamované římsy pravděpodobně z konce 18. století. V jižním přízemí původně šest arkád, zaklenutých křížovou klenbou. Bohužel po hrubých a neodborných přestavbách zůstaly jenom dvě. Za arkádami byl vstup do dvou místností, v kterém byly dochovány trámové stropy. V 19. století se na zámku nacházel lihovar a v pozdější době až do dnešní slouží zámek jako bytová jednotka.