městské opevnění

Prvním opevněným objektem na území dnešního města bylo příkopem a palisádou opevněné hradiště z doby bronzové, jehož jádro by se dalo vymezit prostorem kostela sv. Jiljí. Pozdější slovanské sídlo z 9. stol. vtisklo tvář nově vznikajícímu městu - dodnes je při pohledu na mapu patrné směřování hlavních komunikací. Prodloužíme-li si pomyslný směr cest vedoucích od městských bran, sejdou se nám v prostoru bývalého hradiště – tam, kam ústil dřevěný most přes Labe. Dokonce i po vzniku města byl areál hradiště (tvořící jihovýchodní roh opěvněné plochy města) nějaký čas oddělen od města příkopem. Nymburk je navíc ve starých pramenech nejprve veden jako „Nuenburch“, tedy nový hrad. Jeho existence je však poněkud nejasná, pravděpodobně stával právě u mostu přes Labe, v místech dnešní budovy soudu.

Královské město Nymburk bylo založeno kolem roku 1275 českým králem Přemyslem Otakarem II, fortifikace však rostla zejména až v rozmezí let 1288 – 1305. Za dokončenou ji můžeme považovat v 30. letech 14. stol. Pro výstavbu vnitřního pásu opevnění bylo využito materiálu pro Nymburk typického – pálené cihly. To je dáno polohou města, kde býval kvalitního stavebního kamene nedostatek. Prostor mezi cihelnými líci byl vyplněn směsí opuky a vápené malty. Hradební zeď v délce 1600m obepínala město ze tří stran – od jihu bylo (v prostoru mezi Fortnou a klášterem dominikánů) chráněno tokem Labe. Až r. 1335 Jan Lucemburský přikázal opevnit zdí i tento úsek. V tomto období dochází přeložení mostu přes řeku o něco západněji. Nová Labská brána (ležící ve výhodnější poloze vůči hlavnímu náměstí) tak z jihu doplňuje čtveřici starších městských bran – Svatojiřskou v západní části fortifikace, Velelibskou (Boleslavskou) na severozápadě, Bobnickou na severovýchodě a také tzv. Fortnu na jihu (při ústí původního mostu). Opomenout nesmíme ani Zálabskou bránu chránící vstup na nový most na protějším břehu řeky. Nyní již kruhově uzavřená hlavní linie hradeb dosahovala výšky 7 – 8m, vespod dosahovala šířky až 1,3m. Zajímavé je řešení kurtiny, která nebyla zakončena ochozem s cimbuřím, nýbrž (např. jako v Tachově) prostou cihlovou stříškou. Ostřelovat okolí tak šlo pouze z nezastřešených hranolovitých věží, rozmístěných s rozestupem asi 20m. Výhodou však bylo znemožnění nepříteli využít dobité ochozy k proniknutí do věží a města. Tento pás fortifikace navíc chránil zprvu jeden vodní příkop, který byl patrně až při následné modernizaci opevnění ve druhé pol. 15. stol. či na počátku stol. 16. doplněn příkopem druhým. Prostor mezi nimi vyplnil val, na kterém vyrostla v dnešní zástavbě již zaniklá opuková zeď. Tím Nymburk získal zcela výsadní postavení v rámci českého středověkého fortifikačního stavitelství. Nikde jinde takováto soustava dvojice vodních příkopů oddělených předsunutou hradbou vybudována nebyla. O podobě této zdi však mnoho nevíme. Kusé informace čerpáme z písně ze 17. stol.: „…druhá (zeď) z bílého kamene, na ní také bašty široké, přistrojené k střelbě veliké…“. Existují též sporé zmínky o jakési bílé zdi před jihozápadním rohem cihlových hradeb - tento úsek opevnění tvořily zdi dominikánského kláštera.

Pokojný průběh druhé poloviny 16. stol. přinesl zástavbu až přímo k hradební zdi, důležité komunikace pro případ obležení se tak podstatně zúžily. Během třicetileté války byl Nymburk několikrát dobit a z velké části zničen. Boření zastaralých a značně zchátralých hradeb započalo v roce 1763. V polovině osmdesátých let 19. stol. se bourají také městské brány, jejich podobu tak známe především z dobových pohlednic. V přiložené galerii si je můžete prohlídnout a srovnat s dnešním stavem. Nejznámější a nejfotografovanější úsek opevnění na jihovýchodě města prošel v letech 1905-09 romantickou rekonstrukcí pod vedením arch. Ludvíka Láblera. Ten však této památce vtiskl realitě neodpovídající vzhled – uměle vytvořil patrně nikdy neexistující cimbuří, nadmíru zvýšil hradební věže, které navíc zastřešil. Mnohem realističtější tak vypadají zbytky opevnění při Hradební ulici. Ty jsou nejlépe vidět z uličky Malé Valy severně od bývalé Svatojiřské brány. Průřez hradební zdí je k podrobnému prozkoumání připraven naopak o něco jižněji, při jihozápadním ohybu opevnění.

Pro celkovou představu doporučuji návštěvu Vlastivědného muzea v bývalé synagoze – zde si můžete prohlédnout pěkný model kompletního systému nymburské fortifikace. Pozor, vstupenky si je nutno zakoupit v hlavní budově muzea – Tyršova 174. Nejucelenější informace však získáte na Městském úřadě. Zde vám na odboru propagace a cestovního ruchu prodají přehlednou a hlavně velmi informativní brožurku Středověké hradby města Nymburka. V tomto případě se úřadu nebojte – aktivní přístup příslušných pracovníků je nutno ocenit.