
Hradiště je přístupné od mutějovického nádraží po žluté značce na rozcestí u bývalé hájenky, odtud pak po modré značce směřující ke křižovatce silnice do Pnětluk pod severním svahem. Celou tuto trasu také kopíruje naučná stezka Kounovské kamenné řady.
Nedaleko od ní je opracovaná pískovcová deska, obklopená kruhovým valem nejasné funkce. Ve svahu se pak nalézá do pískovcové skály vytesaná metr široká stezka esovitého tvaru. Obojí mohlo být kultovním místem, obětištěm nebo něčím podobným. Opevnění hradiště bylo vystaveno z dřevěných kůlů, rozestavěných v pravidelných rozestupech s roštovou konstrukcí vyplněnou zeminou. Na čelní straně je chránila plenta vystavěná z nasucho poskládaných opukových kamenů, jejíž existenci potvrzují hromady kamení na zbytcích valu. Zdrojem vody pro obyvatele hradiště mohl být pramen potoka Hasiny pod jihovýchodním svahem. Nálezy keramiky z příkopů a z destrukcí valů datují osídlení hradiště do pozdní doby halštatské až časné doby laténské, tedy období 550 až 400 let před Kristem, kdy byly naše země osídleny Kelty. V této době vznikaly nové elity, které ovládaly zemědělské zázemí z opevněných hradišť. Rozdíly byly i ve způsobech pohřbívání zemřelých. Vedle malých jámových a popelnicových hrobů se objevují také mohutné mohyly s pohřebními komorami. Archeologové zatím hradiště nezkoumali nijak zevrubně, pouze roku 1969 byl prozkoumán mělký objekt s nálezy z pozdní doby kamenné a roku 1977 zde učinil některé nálezy M. Slabina. Na rozsáhlejší průzkum čekáme a také dosud nevíme, zda osídlení hradiště nesouvisí se sousední památkou Kounovské řady.