Kolešovice - kostel
© Jiří Špaček, 07/2016
Chmelařská obec Kolešovice je prvně zmiňována r. 1318. Ačkoli leží jen asi 60 km severozápadně od Prahy, žilo v ní převážně německé obyvatelstvo, takže před 2. světovou válkou byl městys Koleschowitz jako součást tzv. Sudet připojen k Říši. Po vystěhování Němců klesl počet obyvatel na polovinu. Dnes jich má obec asi 850. Kolešovice leží na křižovatce silnic III. třídy jižně od Hořesedel na silnici I/6 a západně od Kněževsi na silnici II/227. Turistické značky tudy neprocházejí. Místní zámek slouží jako domov pro seniory.
V r. 1883 byla zprovozněna místní železnice Krupá-Kolešovice, která měla sloužit především zdejšímu cukrovaru, který byl založen r. 1868. Ten v r. 1909 vyhořel, ale železnice nadále sloužila nákladní i osobní dopravě až do r. 2006. Od r. 2007 je muzejní železnicí, na níž o letních prázdninových víkendech pořádá soukromá společnost nostalgické jízdy.
Kostel sv. Petra a Pavla se nachází na rozlehlé návsi naproti zámku.
Kostel sv. Petra a Pavla stojí uprostřed obce nedaleko zámku. ...Datum jeho založení není známo, ale už v r. 1352 byl farním. Další zmínky o něm pocházejí z r. 1360, kdy je uváděn farář Svatomír. Také ze 14. a 15. století jsou známa jména některých kněží, bližší zprávy o kostele jsou však až z r. 1610, kdy vyhořel. Za třicetileté války ztratil i svou duchovní správu a až r. 1665 byla v Kolešovicích zřízena administrace. V letech 1706-1708 nechal hrabě Jan Ferdinand z Nostitz kostel znovu postavit v barokním stylu. Současnou podobu získal kostel za hraběte Georga Oliviera Wallise. Další přestavba byla zahájena v r. 1730, kdy byly přistavěny sakristie s oratořemi a věž, která zůstala po požáru nedokončena. O rok později byla postavena také nová fara. Již v r. 1725 však věnoval hrabě Wallis na hlavní oltář kostela kopii slavného mariánského obrazu Madonna della Lettera, jehož originál poznal během svého působení v sicilské Messině. Tuto kopii obrazu požehnal sám papež Benedikt XIII. Po smrti Georga Oliviera Wallise zůstal kostel nedokončen a dodnes mu tak mimo jiné schází jedna ze dvou plánovaných věží. Po stavebních úpravách byl kostel sv. Petra a Pavla r. 1762 ustanoven opět farním a v obci byl opět i farář. Kostel je barokní jednolodní stavba s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Jsou zde výjimečně dvě sakristie po obou stranách a nad nimi byly vybudovány v prvním patře oratoře. V jihozápadním rohu lodi se vypíná věž. Presbytář a loď jsou kryty jednotným rákosovým stropem. Sakristie mají plochý strop. Zařízení kostela je převážně barokní. Dominantou interiéru je bezesporu oltář s obrazem Černé madony, kvalitní je i tabulový oltář sv. Jana Nepomuckého se sochami andělů a rozměrná kazatelna z r. 1700 se sochami evangelistů a reliéfem křtu v Jordáně. Varhany jsou z r. 1900 a sestrojili je bratři Paštikové. Památkově chráněná je od r. 1958 kromě kostela sv. Petra a Pavla i fara a ohradní zeď. Kostel sv. Petra a Pavla je dnes filiálním ve farnosti Petrovice u Rakovníka. Přestože je zdejší obec poměrně velká, bohoslužby se tu nekonají. Zájem o kostel totiž skončil vystěhováním německých obyvatel. Není tedy veřejnosti přístupný a na první pohled je i značně zanedbaný. Snad i proto se spíše ukrývá mezi vzrostlými stromy a přestože stojí na návsi, není příliš nápadný.
|
Přihlášení |
