
Loď kostela je dlouhá 20 m a široká 10 m, od čtvercového presbytáře je oddělena vítězným obloukem. Nad západním průčelím lodi je vystavěna věž. Fasády jsou členěny lisénami v omítce, průčelí pod věží završuje trojúhelníkovitý štít. Loď osvětlují tři páry a sakristii jeden pár oken se segmentovými záklenky, sakristii dvě téměř čtvercová okénka. Hlavní vchod je v průčelí pod věží, boční vchody jsou na jižní straně lodi a sakristie.V průčelí pod věží je pod oknem s kruhovým záklenkem umístěn český text z Matoušova evangelia. V plochostropém interiéru stojí pod věží kruchta, otevřená do lodi třemi oblouky. Mobiliář je neorenesanční z roku 1890 od J. Krejčíka. Patří k němu mj. hlavní oltář s obrazem sv. Václava v životní velikosti, mezi sv. Cyrilem a Metodějem v poloviční velikosti a boční oltáře s obrazy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie (maloval F. Sequens). Dva obrazy z legendy o sv. Václavovi (triumf nad knížetem Zlickým a zavraždění) jsou od Jana Kroupy. Barokní sochy sv. Vojtěcha a sv. Mikuláše z 2. poloviny 18. století stojí ve výklencích za hlavním oltářem. Cennou částí mobiliáře jsou téměř 1 m vysoká cínová křtitelnice na třech nohách s drápky z roku 1617, empirová monstrance z počátku 19. století, pozdně barokní pozlacený relikviář sv. Václava a obětní svícen 1,65 m vysoký. Na věži byly do požáru v roce 1806 tři zvony, po požáru zůstaly dva, 0,85 a 0,52 m vysoké, s českými nápisy. Větší zvon byl roku 1896 přelit za 800 zlatých. (Poznámka: současný stav a umístění mobiliáře i zvonů se může lišit od předchozího popisu dle starších pramenů).
V roce 1766 byl kostel opravován, roku 1806 vyhořel a v roce 1809 byl přestavěn zhruba do dnešní podoby. Následovaly další opravy, při jedné z nich v roce 1841 byla barokní báň věže nahrazena novou (dnešní), jehlancovou střechou. Při opravě v roce 1894 byly pořízeny nové varhany za 1300 zlatých. Rozlehlý kostel se vyznačuje pravoúhlým zakončením lodi, presbytáře i v ose kostela k presbytáři přisazené sakristie..