Leontýn

Celé půdorysné řešení neodpovídá údajné době vzniku na poč. 19. století, ale působí archaičtějším dojmem. Součástí areálu je kaple sv. Václava na polygonálním půdorysu. Na hlavním oltáři obraz sv. Václava od J. Kroupy. Nevelký, volně řešený park nenásilně navazuje na své okolí, a ovocný sad zahrnují nejvýznamnější dřeviny v blízkosti zámku. Na křižovatce silnice z Nižboru a cesty do zámku stojí výklenková kaplička z 1. pol. 19. stol. se sochami světců v papežských ornátech a sochou Madony ve výklencích v horní části..

V r. 1651 v ní byla postavena hájovna a skladiště na vlčí tenata a jiný materiál. R. 1785 zde byl dvůr Obora s několika budovami, rybníček a v lese bažantnice. Když Fürstenbergové získali v r. 1723 sňatkem s Marií Annou Valdštejnovou křivoklátské panství, začali v něm provádět různé změny, úpravy a stavby. Za Karla Egona Fürstenberga byl v lese Oboře postaven r. 1820 přízemní klasicistní lovecký zámek. Podoba této stavby však ukazuje ještě na pozdně barokní původ, takže zůstává otázkou, nakolik jsou zmíněné informace pravdivé. Pokud by skutečně některé stavby pocházely z udaného roku, pak by se na nich zřejmě podílel tehdejší dvorní architekt, Jan Kristian Vítek (Witeck). Syn Karla Egona Max po svatbě s Leotýnou z Khevenhülleru přestavěl zámeček a rozšířil jej, fasády byly upraveny do romantické podoby. Stavbu údajně prováděl J. Jirusch a přestavba byla ukončena v r. 1865. Max nazval objekt po své choti. Uvnitř zámku nebyla žádná výzdoba, jen paroží a lovecké trofeje zdobily pokoje a chodby. V r. 1866 byla vystavěna J. Jiruschem kaple sv. Václava a zřízen park. V l. 1893-1894 byla za Emila Fürstenberga provedena další úprava ing. J. B. Urbanem. Po r. 1948 se zámeček stal majetkem státu a spravoval jej Národní výbor hlav. města Prahy. Zámek sloužil sociálním účelům a tak je tomu i dnes..