Alej veršů ve Mšeci
© Jiří Špaček, 04/2015
Obec Mšec, dříve zvaná též Kornhaus, je prvně zmiňována r. 1318, v r. 1548 byla povýšena na městys a tento její status byl obnoven r. 2006. Starý hřbitov, na němž je umístěn popisovaný památník básníka Herdy najdeme snadno, když se z křižovatky, na níž vyúsťuje silnice II/237 od Nového Strašecí na hlavní silnici I/16 ze Slaného do Řevničova, vydáme uličkou dále k severu. Orientaci nám usnadní skutečnost, že v sousedství této křižovatky nad kostelem se nachází restaurace Na Knížecí, začíná tu žlutá značka do Srbče a kolem prochází také modrá. Již po několika krocích na konci zmiňované uličky najdeme hřbitovní zeď se vstupní bránou a informačním panelem. Začíná tu také nově vyznačený vycházkový okruh okolím Mšece. Starý hřbitov je celoročně volně přístupný.
Předčasně zemřelý a dávno zapomenutý básník Jaroslav Herda (1859-1881) byl mladším současníkem Jana Nerudy, Vítězslava Hálka a Svatopluka Čecha. Dětství a mládí prožil ve Mšeci jako syn schwarzenberského porybného v Červeném mlýně. ...Narodil se však na jiném schwarzenberském panství, v Třeboni, kde jeho otec působil před svým přeložením. Herda se vlastním jménem jmenoval František, ale jako začínající literát si podle vlasteneckého zvyku umělecké jméno změnil na slovanské Jaroslav. Záhy onemocněl tuberkulózou a jako student medicíny věděl, že brzy zemře, protože proti této nemoci byla tehdejší věda ještě bezmocná. S tragickou přesností odhadl délku života, který mu zbýval. Předplatné oblíbeného literárního časopisu Ruch si totiž sjednal do konce března 1881. Zmýlil se jen o týden. Zemřel 23. března, pouhé tři dny před svými 22. narozeninami. Po několika letech zásluhou přátel vyšly dvě poměrně obsáhlé sbírky jeho poezie pod názvy Básně a Ze srdce a také několik povídek. Pak už nešťastný básník i se svým dílem upadl v zapomnění a brzy zanikl i jeho hrob na dolním hřbitově ve Mšeci. Když se radní ve Mšeci nedávno dozvěděli o jeho existenci, využili toho k vyřešení jednoho problému. Na severním okraji zástavby se totiž nachází starý hřbitov, na němž se z důvodu nevyhovujícího jílovitého podloží již od r. 1920 nepohřbívá. Jeho plocha dávno zpustla a zarostla křovím. Radnice stála před rozhodnutím o návrzích, aby byl zrušen nebo přeměněn na park. Nakonec bylo vybráno neobvyklé, ale šťastné řešení. Hřbitov byl zbaven náletových dřevin, pečlivě byla vyspravena ohradní zeď a především byla zcela rekonstruována márnice, kde byla instalována zdařilá expozice s texty o Mšeci, básníku Herdovi i o slavném románu Václava Beneše Třebízského Bludné duše, jehož děj se právě ve Mšeci a okolí odehrává. Na volném prostranství před márnicí pak vznikl originální Herdův památník - alej tvořená nově vysazenými stromky a osmi pískovcovými deskami s úryvky básníkových veršů..
|
Přihlášení |
