Gotický kostel na rovné návsi uprostřed vesnice, připomínaný k r. 1355 jako farní. Gotická stavba zůstala dodnes zachována s malými přestavbami. Vnitřní zařízení je zničeno či deponováno mimo kostel. Značně zchátralá stavba čeká na pokračování oprav.
Hlavní obrázek místa
kostel od severozápadu
© Jaroslav Valečka, 05/2011
Ves Nesuchyně byla, tak jako řada vesnic v okolí založena na pravidelném půdorysu, s širokou, ulicovou návsí, lemovanou řadou domů po obou stranách (dnes zčásti zastavěnou). Kostel sv. Markéty byl postaven uprostřed návsi, k r. 1355 je připomínán jako farní a jako farní sloužil do r. 1684. Mladší stavební úpravy z přelomu 17. a 18. století nezměnily jeho gotickou podstatu, a tím je kostel unikátní v širokém okolí. Ještě v Soupisu památek politického okresu rakovnického z r. 1913 je za gotickou stavbu považován jen presbytář a ostatní část za barokní. Tento údaj opakují i Umělecké památky Čech 2 (K/O) z r. 1978. Stavební průzkum z 90. let minulého století zjistil, že kostel byl postaven patrně ve dvou fázích ve 14. století a že gotickou stavbou je i loď kostela. Gotický charakter lodi dokazují malá lomená okna s opukovým ostěním, patrná dnes po opadání omítek. Kostel je jednolodní, s pětibokým odsazeným presbytářem, s jednou odstupňovanými opěráky. Presbytář je zaklenut polem a kápěmi křížové klenby. Klenební žebra o profilu vyžlabeného klínu dosedají na kuželovité konzoly. Klenební svorníky jsou hluboce profilované do soustředných kruhů. Klenební články byly zhotoveny ze zdejší džbánské opuky, která umožňuje vysekání bohatě tvarovaných kamenných dílů. Na jižní straně presbytáře je sedile, završené trojlisty. Zazděné okno v ose presbytáře má zachovánu plaménkovou kružbu. Věž přistavená k západní straně lodi vznikla během barokních úprav kolem r. 1700. Ostatní, zčásti zazděná gotická okna presbytáře mají zachovaná opuková ostění. Během barokních úprav byla vlastní stavba kostela zachována, jen do lodi byla prolomena větší, jednoduchá, segmentová okna. Kostel byl vybaven i barokním mobiliářem. Ten dnes v kostele není, zčásti byl patrně poničen, zčásti deponován na jiném místě. Po II. světové válce kostel chátral a socialistická péče…  číst dále
Jaroslav Valečka , 27.4. 2011
Středočeský kraj,  Rakovník  (RA), Nesuchyně

Místa v okolí

 kostel sv. Václava
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Gotharda
 kostel sv. Víta
 Džbán
 kostel sv. Jakuba
 Olešná
 kostel sv. Martina
 Roviny, Na Rovinách
 Dub
 Krušovice
 Domoušice
 fara
 kostel sv. Martina
 Hlavačov
 Husův sbor
 Kolešovice
 Pravda
 pivovar
 Železniční muzeum
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Václava
 sýpka
 kostel sv. Jiljí
 Louštín
 kostel sv. Matouše
 kaple sv. Rocha
 kostel sv. Barbory
 pivovar
 Samsonův dům
 synagoga
 Senomaty
 Vysoká brána
 smírčí kříž
 mariánský sloup
 Třeskonice
 radnice
 socha T. G. Masaryka
 Pražská brána
 synagoga
 dům cisterciáků
 sokolovna
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Štěpána
 kaple sv. Prokopa
 Francouzský kříž
 židovský hřbitov
 Hradiště
 Pšovlky
 židovský hřbitov
 Vrbice
 kostel sv. Jiří
 Želeč
 Travertinová kupa
 Hřivice
 Pochvalovská stráň
 Tuchořice
 Líčkov
 Rychvald
 Dřevíč
 Kozojedy
 židovský hřbitov
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Vojtěcha
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Mikuláše
 Lipno
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Jiljí
 Vinařice
 Oráčov
 Václavy
 kostel sv. Kateřiny
 Divice
 Hůrky
 Měcholupy
 Trpasličí díra
 Dreherův pivovar
 Mackova hora
 kaple
 Hasen-Marterl
 železniční most
 Tobiášův vrch
 Hradiště
 Libořice
 Dobříčany
 menhir Zakletý mnich
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Václava
 zatopený lom
 Všetaty
 Lom Soseň
 Bílenec
 Boží kámen u Sosně
 Šprymberk
 Milošice
 Milčeves
 Milčeves
 Svatý Hubert
 kostel sv. Václava
 Plaveč
 Smrk
 lovecký pomník
 Toužetín
Základní informace místa
ID místa: 10026
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: chátrající
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 16.5.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama