Dřevíč je poprvé zmíněna v Kosmově kronice k r. 1002, ale nálezy z období neolitu, únětické, mohylové a knovízské kultury dokládají mnohem starší osídlení. Lokalitu opevnili i Keltové, kteří zde zřídili bránu s tzv. vlásenkovitým zakončením valu.
Hlavní obrázek místa
Pohled na hradiště ze západu.
© Prudký Martin, 04/2016
Hradiště Dřevíč zaplňuje protáhlou trojúhelníkovou plošinu o rozloze 11 až 12 ha v nadmořské výšce 465 metrů východně od vsí Kozojedy a Smilovice. Z této strany je chránily strmé svahy převyšující údolí o 165 m, dnes bez zjevných pozůstatků opevnění. Výrazné valy se naopak zachovaly na východní a severní straně, místy dosahují výšky až 6 m a v patě šířky 7 až 16 m. Jednalo se o hliněnou fortifikaci zpevněnou uvnitř dřevěnou konstrukcí, byly nalezeny zuhelnatělé zbytky dřev, s čelní, nasucho vyzděnou opukovou zdí. Pozornost si zasluhuje i zajímavé řešení zabezpečení vstupu do hradiště. Val se na jižním cípu stáčí k severozápadu a s příkrým východním srázem vytváří úzký průchod do hradiště. Nedaleko odtud chránila dvě ramena valu přístup k prameni na jihovýchodním svahu. Prostor vlastního hradiště byl dvojdílný. Archeolog Z. Smrž nalezl za pomoci letecké fotografie zbytky vnitřního, příčného opevnění. Lokalita Dřevíče byla osídlena od pravěku, dokládají to nálezy většinou dnes ztracené, z neolitu, únětické (pohřeb skrčené kostry s trepanovanou lebkou, obložený kameny) a knovízské kultury či z doby halštatské. Poprvé zmínil Dřevíč Kosmas k r. 1002 jako "velmi pevný hrad jménem Dřevíč" a z tohoto období snad pocházel nález kostrových hrobů překrytých kamennými deskami, z nichž jedna měla vytesaný motiv kříže. Hradiště bylo pravděpodobně přemyslovským hradským správním centrem zdejšího kraje až do roku 1135. Potvrzují to raně středověké pohřby (hroby) nalezené před vstupem do kaple spolu se zbytky opukové dlažby protože ta je presbytářem hradského původního kostela, poškozeného během husitských válek a zbořeného ve století sedmnáctém. Ve 14. století je zmíněno zdejší probošství. Ačkoli Dřevíč poprvé popsali nestoři české archeologie J. E. Vocel a J.L. Píč, lokalita nebyla dosud podrobně archeologicky zkoumána, pouze A. Knor roku 1950 položil sondu…  číst dále
Prudký Martin podle Encyklopedie hradišť v Čechách – V. Čtverák, M. Lutovský, M. Slabina, L. Smejtek, Žatec v mladohradištní době-Petr Čech, Archeol. rozhledy 2017, 1.5. 2016
Středočeský kraj,  Rakovník  (RA), Kozojedy

Místa v okolí

 kaple sv. Václava
 Rychvald
 Kozojedy
 Vinařice
 kostel sv. Jiljí
 kaple sv. Prokopa
 Divice
 kostel sv. Markéty
 kaple sv. Václava
 Líský
 kostel sv. Martina
 Domoušice
 fara
 Kornhauz
 kostel sv. Mikuláše
 Hřivice
 Žerotín
 kostel sv. Havla
 zichovecký kromlech
 Pravda
 Ostrov
 kostel sv. Jiří
 Panenský Týnec
 kostel sv. Matouše
 Toužetín
 Džbán
 sýpka
 Krušovice
 větrný mlýn
 kaple sv. Blažeje
 vodárenská věž
 Cítoliby
 Louštín
 Hradiště
 Humniště
 kaple sv. Václava
 Roviny, Na Rovinách
 kostel sv. Klimenta
 Nový hrad
 Hradiště
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Václava
 Mackova hora
 Svídna - zaniklá ves
 kaple
 židovský hřbitov
 Blšany u Loun
 kostel sv. Víta
 kostel sv. Gotharda
 Hřivčice
 stará radnice
 synagoga
 Železniční muzeum
 kaple
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 Lipno
 kostel Matky Boží
 Husův sbor
 kaple sv. Isidora
 kostel Všech svatých
 Malíkovice
 Třebíz
 kaple sv. Martina
 Travertinová kupa
 Cífkův statek
 Šubrtův statek
 Třeskonice
 městské hradby
 kostel sv. Mikuláše
 Louny – MPR
 kostel sv. Markéty
 barokní špitál
 kostel sv. Petra
 kostel sv. Vavřince
 Tuchořice
 kostel sv. Víta
 inundační most
 menhir Kamenný muž
 menhir Baba
 Vršovice
 kostel sv. Vavřince
 zvonice
 Kobylníky
 kostel sv. Matouše
 archeologický skanzen
 Hradečno
 kaple sv. Václava
 Řisuty
 kostel sv. Barbory
 kostel sv. Kateřiny
 kaple
 Mradice
 kostel sv. Havla
 kaple
 kostel sv. Václava
 Peruc
 dub svatého Václava
 menhir Zakletý mnich
 Neprobylice
 Muzeum české vesnice
 Hlavačov
 zvonice
 Oldřichův dub
 Neprobylice
 Lenešice
 Sobín
 silniční most
 socha sv. Blažeje
 Líčkov
 kostel sv. Ducha
 Drahúš
 kamenný milník
 křížový kámen
 Bílý Újezdec
 Postoloprty
 pivovar
 židovské ghetto
 kaple sv. Anny
 Strkovice
 obelisk
 stará radnice
 nová radnice
 kostel sv. Martina
 bojiště u Rakovníka
 Olešná
 kostel sv. Martina
 Vraný
 fara
 socha sv. Linharta
 Lány
 palmový skleník
 Slánská brána
 kaple sv. Rozálie
 mlýn
 Pátek
 kostel Všech svatých
 Stekník
 kostel sv. Havla opata
 Stradonice
 Stradonka
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Václava
 Bitozeves
 Turyňský rybník
 Evaň
 socha Ecce Homo
Základní informace místa
ID místa: 12799
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 7.5.2016
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Cestování

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

Jak na Nový rok, tak po celý rok ..... a začínal rok vždy 1. lednem?

Hrady a zámky

Ještě pár hodin a zase budeme o rok starší. Vánoční svátky utekly jako voda a nás čeká loučení. Už brzy se rozloučíme s rokem starým rokem a přivítáme nový. Tato doba je už tradičně spojena s veselím. Bylo tomu tak ale odjakživa?

Jaká je vlastně historie betlémů, které se v této době objevují na veřejných prostranstvích i u nás doma

Zajímavosti

Začalo to ve stísněném prostoru jeskyně, který se stal prvním betlémem a improvizovanou kaplí a kde také proběhla první slavnostní půlnoční mše, kterou odsloužil František z Assisi 24. prosince roku 1223.

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

reklama