Dřevíč je poprvé zmíněna v Kosmově kronice k r. 1002, ale nálezy z období neolitu, únětické, mohylové a knovízské kultury dokládají mnohem starší osídlení. Lokalitu opevnili i Keltové, kteří zde zřídili bránu s tzv. vlásenkovitým zakončením valu.
Hlavní obrázek místa
Pohled na hradiště ze západu.
© Prudký Martin, 04/2016
Hradiště Dřevíč zaplňuje protáhlou trojúhelníkovou plošinu o rozloze 11 až 12 ha v nadmořské výšce 465 metrů východně od vsí Kozojedy a Smilovice. Z této strany je chránily strmé svahy převyšující údolí o 165 m, dnes bez zjevných pozůstatků opevnění. Výrazné valy se naopak zachovaly na východní a severní straně, místy dosahují výšky až 6 m a v patě šířky 7 až 16 m. Jednalo se o hliněnou fortifikaci zpevněnou uvnitř dřevěnou konstrukcí, byly nalezeny zuhelnatělé zbytky dřev, s čelní, nasucho vyzděnou opukovou zdí. Pozornost si zasluhuje i zajímavé řešení zabezpečení vstupu do hradiště. Val se na jižním cípu stáčí k severozápadu a s příkrým východním srázem vytváří úzký průchod do hradiště. Nedaleko odtud chránila dvě ramena valu přístup k prameni na jihovýchodním svahu. Prostor vlastního hradiště byl dvojdílný. Archeolog Z. Smrž nalezl za pomoci letecké fotografie zbytky vnitřního, příčného opevnění. Lokalita Dřevíče byla osídlena od pravěku, dokládají to nálezy většinou dnes ztracené, z neolitu, únětické (pohřeb skrčené kostry s trepanovanou lebkou, obložený kameny) a knovízské kultury či z doby halštatské. Poprvé zmínil Dřevíč Kosmas k r. 1002 jako "velmi pevný hrad jménem Dřevíč" a z tohoto období snad pocházel nález kostrových hrobů překrytých kamennými deskami, z nichž jedna měla vytesaný motiv kříže. Hradiště bylo pravděpodobně přemyslovským hradským správním centrem zdejšího kraje až do roku 1135. Potvrzují to raně středověké pohřby (hroby) nalezené před vstupem do kaple spolu se zbytky opukové dlažby protože ta je presbytářem hradského původního kostela, poškozeného během husitských válek a zbořeného ve století sedmnáctém. Ve 14. století je zmíněno zdejší probošství. Ačkoli Dřevíč poprvé popsali nestoři české archeologie J. E. Vocel a J.L. Píč, lokalita nebyla dosud podrobně archeologicky zkoumána, pouze A. Knor roku 1950 položil sondu…  číst dále
Prudký Martin podle Encyklopedie hradišť v Čechách – V. Čtverák, M. Lutovský, M. Slabina, L. Smejtek, Žatec v mladohradištní době-Petr Čech, Archeol. rozhledy 2017, 1.5. 2016
Středočeský kraj,  Rakovník  (RA), Kozojedy

Místa v okolí

 kaple sv. Václava
 Rychvald
 Kozojedy
 Vinařice
 kostel sv. Jiljí
 kaple sv. Prokopa
 Divice
 kostel sv. Markéty
 kaple sv. Václava
 Líský
 kostel sv. Martina
 Kornhauz
 Domoušice
 fara
 kostel sv. Mikuláše
 Hřivice
 Žerotín
 kostel sv. Havla
 zichovecký kromlech
 Pravda
 Ostrov
 kostel sv. Jiří
 Panenský Týnec
 Toužetín
 Džbán
 kostel sv. Matouše
 větrný mlýn
 sýpka
 Krušovice
 kaple sv. Blažeje
 Cítoliby
 Louštín
 Hradiště
 vodárenská věž
 Roviny, Na Rovinách
 Humniště
 kaple sv. Václava
 Nový hrad
 Hradiště
 kostel sv. Klimenta
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Martina
 Mackova hora
 kaple
 Blšany u Loun
 židovský hřbitov
 kostel sv. Víta
 kostel sv. Gotharda
 Hřivčice
 stará radnice
 Železniční muzeum
 kaple
 synagoga
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 Lipno
 kostel Matky Boží
 Husův sbor
 Malíkovice
 kaple sv. Isidora
 kostel Všech svatých
 Třebíz
 kaple sv. Martina
 Travertinová kupa
 Cífkův statek
 Šubrtův statek
 Louny – MPR
 Třeskonice
 městské hradby
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Markéty
 barokní špitál
 kostel sv. Vavřince
 Tuchořice
 kostel sv. Víta
 kostel sv. Petra
 inundační most
 menhir Kamenný muž
 menhir Baba
 Vršovice
 kostel sv. Vavřince
 zvonice
 archeologický skanzen
 kostel sv. Matouše
 Hradečno
 kaple sv. Václava
 Řisuty
 kostel sv. Barbory
 kostel sv. Kateřiny
 kaple
 kostel sv. Havla
 Mradice
 kaple
 Peruc
 dub svatého Václava
 kostel sv. Václava
 menhir Zakletý mnich
 Neprobylice
 Muzeum české vesnice
 Hlavačov
 Neprobylice
 zvonice
 Oldřichův dub
 silniční most
 Lenešice
 Sobín
 Líčkov
 kostel sv. Ducha
 kamenný milník
 Drahúš
 židovské ghetto
 křížový kámen
 Bílý Újezdec
 Postoloprty
 pivovar
 kaple sv. Anny
 Strkovice
 stará radnice
 nová radnice
 kostel sv. Martina
 bojiště u Rakovníka
 Olešná
 kostel sv. Martina
 Vraný
 fara
 socha sv. Linharta
 Lány
 palmový skleník
 Slánská brána
 kaple sv. Rozálie
 mlýn
 Pátek
 Stekník
 kostel sv. Havla opata
 kostel Všech svatých
 Stradonice
 Stradonka
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Václava
 Bitozeves
 Turyňský rybník
 Evaň
 socha Ecce Homo
Základní informace místa
ID místa: 12799
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 7.5.2016
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

reklama