Tvrz přestavěná na zámek Fürsternberky v druhé polovině 18. století. Poté co jej r. 1929 prodali, sloužil zemědělským účelům. Dnes chátrající a volně přístupná ruina. Zámek je částečně podsklepená obdélná jednopatrová budova s valbovou střechou.
Hlavní obrázek místa
© Martin Kabeláč 04/2008
Dnes lze nalézt ruinu zámku u kraje obce mezi zemědělskými staveními. Je volně přístupná. Všechna okna v jednopatrové budově jsou zničena, podlaha rozbitá, stěny zašlé. Pouze v horním patře je na stěně patrná jakási náboženská malba, z čehož se dá usuzovat, že v tom místě byla domácí kaple. Většina stěn mezi pokoji je zbouraná, a tak již nelze rozpoznat, kde která místnost byla.
Samuel Hubáček , 24.1. 2010
popis

Ohledně stavebního vývoje na této lokalitě: není známo, jestli renesanční sídlo bylo na stejném místě, jako předchozí tvrze. Nemáme ani popis tohoto sídla. V roce 1785 Jaroslav Schaller popisuje všetatský statek jako malý zámek. Záhy poté byl buď zbořen, nebo přestavěn Fürstenbergy na nový zámek, který se dochoval dodnes. Nejstarší vyobrazení nového zámku známe z roku 1803. Samotný zámek se nachází v areálu bývalého poplužního dvora. Zámek je částečně podsklepená obdélná jednopatrová budova s valbovou střechou. V zámku se nachází kaple s freskovou výzdobou na téma symboly umučení Krista.

Petr Nožička čerpáno z: Jiří Úlovec: Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 2. díl, Libri, Praha 2005, 25.9. 2010

historie

Doba založení sídla není přesně známa, první písemná zmínka je z roku 1337, kdy patřilo jako manství k hradu Křivoklátu. Je pravděpodobné, že vzniklo ve 13. století. Ve 14. století bylo panství rozdělené na dvě poloviny, kde každá polovina panství měla vlastní tvrz. V průběhu 15. století bylo panství opět sloučeno, jedna tvrz zanikla a druhá sloužila jako sídlo majitelů panství. První určitá zmínka o ní je z let 1450–1455, kdy toto panství získal Jan Doupovec z Doupova. Během 16. století se vystřídalo několik držitelů a tvrz, která byla jejich sídlem, je několikrát zmiňována v písemných pramenech, ale není popsána její podoba. V roce 1582 Všetaty získává Václav Chotek. V roce 1586 získává Všetaty Friedrich Maštovský z Kolovrat, používající přídomek „seděním na Všetatech“. V roce 1597 kupuje Všetaty obec Rakovník, která je později (v roce 1607) prodává Jaroslavu Újezdeckému z Červeného Újezdce. Tomuto majiteli bylo…  číst dále

Samuel Hubáček (Jiří Úlovec: Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 2. díl, Libri, Praha 2005), 23.1. 2010

Středočeský kraj,  Rakovník  (RA), Všetaty

Místa v okolí

 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Jiří
 židovský hřbitov
 kostel sv. Mikuláše
 Slabce
 Velká Buková
 sokolovna
 dům cisterciáků
 socha T. G. Masaryka
 Pražská brána
 mariánský sloup
 radnice
 Vysoká brána
 Hřebečníky
 pivovar
 Samsonův dům
 synagoga
 Propadený zámek
 židovský hřbitov
 kaple sv. Rocha
 Zhoř
 kostel sv. Jiljí
 Týřov
 Křivoklát
 kostel sv. Barbory
 Hlavačov
 Senomaty
 kostel sv. Petra
 Krakovec
 kostel sv. Štěpána
 kostel sv. Vavřince
 smírčí kříž
 kostel sv. Martina
 Olešná
 Husův sbor
 Železniční muzeum
 Skryjská jezírka
 Zvíkovec
 Chříč
 Leontýn
 Masarykův most
 kostel sv. Martina
 Hamousův statek
 Podmokly
 Václavy
 Jivno
 Klíčavská přehrada
 Louštín
 kostel sv. Gotharda
 Pšovlky
 kostel sv. Jakuba
 Krušovice
 Ostrovecký mlýn
 Hůrky
 pivovar
 Kolešovice
 Francouzský kříž
 Angerbach u Kožlan
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Prokopa
 rozhledna Máminka
 kaple sv. Isidora
 synagoga
 Mackova hora
 stará radnice
 židovský hřbitov
 Sobín
 Prašný Újezd
 Krašov
 synagoga
 Hřešihlavy
 kostel Všech svatých
 palmový skleník
 Lány
 židovský hřbitov
 kostel Všech svatých
 dvůr Rohy
 kostel sv. Václava
 dub svatého Václava
 kostel sv. Martina
Základní informace místa
ID místa: 8727
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: chátrající
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 3.2.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama