Terénní náznaky jsou pozůstatkem jednodílného hradu s širokým čelním příkopem. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně Havel Houba z Lemberka, který zde sídlil v roce 1322. Později se hrad stal majetkem Valdštejnů. V roce 1437 se Sytový naposledy zmiňuje jako centrum vlastního panství.
Hlavní obrázek místa
© Petr Nožička 04/2013
Nejlepší cesta k hradu je z obce směrem ke statku, nad statkem projdete kolem "usedlosti" dál nahoru a k hřebenu po cestě dojdete přímo do příkopu hradu, kde stojí hydrant. Po pravé straně se nachází vlastní těleso hradu.
Petr Nožička, 7.8. 2013
popis

Hrad Sytový byl pravděpodobně jednodílnou dispozicí, oddělenou širokým čelní příkopem (tím dnes prochází cesta). Vlastní lokalita se skládá ze dvou částí. První, téměř lichoběžníkového tvaru je rovná, beze stop jakékoliv zástavby. Archeologický výzkum J. Prostředníka zde našel pozůstatky dřevěných konstrukcí. Druhá část leží níže a jediné patrná stopa je zde prohlubeň středověkého původu, mohlo by jít o pozůstatek studny či cisterny. Ve svahu pod zadní částí se nachází plošinka, jejíž účel či příslušnost k hradu není zcela jasná. Jistou indicií, že by mohla s hradem souviset, je na ní navazující hrana v JZ svahu hradního návrší. Ve východní a JV části je těleso hradu odděleno příkopem a valem.

Petr Nožička,čerpáno z Ilustrovaná Encyklopedie Českých hradů, Dodatky 1, T. Durdík, Libri 2001, 7.8. 2013

historie

Zakladatelem hradu byl pravděpodobně Havel Houba z Lemberka, který zde sídlil v roce 1322. Později se hrad stává majetkem rodu Valdštejnů. V roce 1437 se Sytový naposledy zmiňuje jako centrum vlastního panství. Keramika nalezená na místě odpovídá aktivnímu využití hradu v rozmezí 13. - 15. století, a to patrně ve dvou fázích.

Petr Nožička, čerpáno z:Petr Nožička, čerpáno z T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000, 10.7. 2013

Půdorys místa

terénní náčrt
© T. Durdík podle Z. Fišery a J. Prostředníka (in T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů - Dodatky 1, Libri, Praha 2002)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Liberecký kraj,  Semily  (SM), Dolní Sytová

Místa v okolí

 Loukov
 Roprachtice
 Mladkovský hrádek
 Škodějov
 Kundratice
 Víchová
 U borovice
 Zvědavá ulička
 kaple sv. Anny
 hraběcí pivovar
 Roztoky u Semil
 Jilemnice
 kostel sv. Vavřince
 stará radnice
 Nístějka
 městská spořitelna
 kašna a sousoší
 Košťálov
 Koštofrank
 Masarykova vyhlídka
 Semily
 Jesenný
 Dolní Štěpanice
 Myší skála
 vodní elektrárna
 Návarov
 Návarov
 Plátenický dům
 kamenný most
 kostel sv. Mikuláše
 Špitál
 hrobka Harrachů
 Horní Branná
 Lomnice nad Popelkou
 kostel sv. Martina
 dub letní
 Žalý
 panská hájovna
 zvonička
 kříž
 Žďár
 boží muka
 kaple sv. Trojice
 Ždírec
 Kláštenec
 Kozákov
 Studenec
 Železný Brod - VPZ
 Levín
 spořitelna
 kaple Piety
 kostel sv. Vavřince
 Levínská Olešnice
 Tábor
 kostel sv. Vavřince
 Tři domky
 kostel sv. Vavřince
 Vrchlabí
 Vrchlabí
 kostel sv. Václava
 evangelický kostel
 Alainova věž
 Kozlov
 Kumburk
 Maják Járy Cimrmana
 kostel sv. Víta
 Štěpánka
 kostel sv. Josefa
 Podhůří
 Bradlec
 Kozinec
 kostel sv. Václava
 Rotštejn
 Klokočský hrádek
 kostel sv. Mikuláše
 socha sv. Václava
 Dubecko
 mariánský sloup
 radnice
 radnice
 kostel sv. Martina
 sloup jezuity Burnatia
 rozhledna Špička
 Riedlova vila
 Černá Studnice
 Špičák
 železniční most
 Smržovka
 Trosky
 skalní město Apolena
 pramen Nisy
 Pařízek
Základní informace místa
ID místa: 11206
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 7.10.2013
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama