
Zemní pozůstatky keltské památky se nalézají ve východním cípu obory Libeň za plotem v blízkosti zemědělského dvora. Na místo vede ze Mšeckých Žehrovic i Nového Strašecí červená značka. Památka je nepřístupná, ale její zbytky jsou vidět od plotu.
Okolo roku 170 před Kristem byla v areálu postavena velká halová nadzemní stavba o rozměrech 13,5 krát 9,5 metru, ale již okolo roku 100 před naším letopočtem celý objekt z neznámých důvodů zanikl. Spolu s ním zmizela i ves stojící těsně u valů na jihovýchodní straně. Její obyvatelé se zabývali zemědělstvím, hutnictvím železa, v okolí se nacházejí výchozy ložisek železné rudy, a zhotovováním náramků ze švartny-sapropelitu. Patrně poskytovali "servis" uživatelům zdejšího kultovního místa. Čtyřúhelníkové valy jsou dnes archeologickým fenoménem, známým hlavně v jižním Německu, ale i na mnoha místech naší republiky sloužícím pravděpodobně k uctívání božstev, ale také za ohrazené dvorce sloužící k životu elit. Nasvědčoval by tomu i nález opukové hlavy v nedaleké pískovně, objev evropského významu. Archeoložka dr. Natalie Venclová, zkoumající tuto lokalitu v 70. a 80. letech minulého století, upozornila na skutečnost, že nalezená hlava má tonzuru, tj. vyholení hlavy, podle antických autorů běžnou ozdobu keltských kněží-druidů. Do nedávné doby nosili podobný účes katoličtí kněží navzdory tomu, že podobné praktiky bible-Boží slovo přímo zakazuje - 3. kniha Mojžíšova: "Kněží si nebudou vyholovat na hlavě lysinu ani zastřihovat okraj svého vousu ani své tělo zjizvovat."
Archeologická lokalita u Mšeckých Žehrovic měla obdélný půdorys, uprostřed rozdělený valem na dvě téměř stejné poloviny, s rozměry 194 krát 93 metrů, čímž patří k největším v Evropě. Valy dosahují největší výšky 2 metry nad terénem a delší strana je orientována v severojižním směru. Na jihovýchodním okraji je památka poškozena novověkou pískovnou..