Kostel sv. Jakuba Městečko
© Jiří Špaček, 05/2016
Počátky osídlení oblasti dnešního Městečka spadají až do 10. století. Vznik samotné obce byl úzce spjat s výstavbou blízkého hradu Křivoklát. V 11. století byla patrně na místě dnešní obce osada, která plnila funkci podhradí. V polovině 13. století, kdy probíhala rozsáhlá přestavba a výstavba Křivoklátu, nastal na hradě nedostatek místa pro rodiny všech úředníků, služebníků a řemeslníků. Proto pro ně byla v podhradí založena ves, které bylo ihned uděleno i týdenní trhové právo, jinak udělované pouze městům. Původní název obce byl Městec, jak se tehdy říkalo trhovým vsím. Název Městečko se poprvé objevuje až r. 1558. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o obci pochází z r. 1352. Již od nejstarších dob byla ves sídlem faráře a stál tu gotický kostel sv. Jakuba Většího neboli Staršího. Dnes má obec asi 400 obyvatel.
Městečkem prochází železniční trať 174 Beroun–Rakovník a na území obce má zastávku Městečko u Křivoklátu. Prochází tudy silnice II/227 z Křivoklátu do Žatce. Vlastní obec je schoulena v údolí Rakovnického potoka, do něhož se zde do něj z bočních údolí vlévají potoky Trnava a Ryzava.
Malebný barokní kostel sv. Jakuba Většího stojí v centru na Ohnivcově návsi a od železniční zastávky k němu vede zelená značka.
Kostel sv. Jakuba Většího čili Staršího je v Městečku doložen již r. 1352, kdy byl pořizován soupis kostelů pro výběr papežských desátků. ...Gotický kostel byl vypálen na počátku husitských bouří, ale již r. 1415 je připomínán nový farář. Příznivé doby se kostel dočkal za vlády krále Vladislava II. Jagellonského, kdy byl opraven, kolem něj byl zřízen hřbitov a v letech 1497 a 1515 byly pořízeny dva zvony. Další zkázu přinesla třicetiletá válka. Záchranu pro kostel znamenal rok 1696, kdy byl zásluhou hraběte Arnošta Josefa z Valdštejna opraven, byla pořízena nová střecha a oltář a hřbitov byl ohrazen zdí. O současnou barokní podobu se pak zasloužil v letech 1731-1733 kníže Vilém z Fürstenbergu s manželkou Marií Annou, rozenou z Valdštejna. Stavba byla tehdy vybudována podle plánů architekta Františka Ignáce Prée (1702-1755). Prée si získal jméno jako žák Františka Maxmiliána Kaňky a spolupracovník Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Nějakou dobu působil právě na Křivoklátsku ve službách Valdštejnů a Fürstenbergů, kde postavil nebo rekonstruoval řadu kostelů. Pod vedením stavitele J. M. Mayera vznikla jednolodní stavba s pravoúhle uzavřeným presbytářem a se sakristií po jižní straně. Věž vystupuje ze západního průčelí jako rizalit. Vnitřek je zaklenut valenou klenbou. Zařízení je vesměs barokní a starší než současný kostel, neboť pochází převážně z předchozí valdštejnské přestavby. Dalšími opravami kostel prošel v letech 1858 a 1902, naposled pak r. 1995, kdy získal novou fasádu a střechu a byl vybaven zvonem na elektrický pohon. Kostel je nyní filiální ve farnosti Zbečno, pravidelné bohoslužby se tu však nekonají. Sousední fara byla pronajata obci a je využívána jako mateřská škola..
|
Přihlášení |
