čtyřúhelníkové valy

Kokrdov, Na Kokrdech, Hagenowna, Viereckschanzen
Čtyřúhelníkové valy Kokrdov jsou pozůstatkem keltského sakrálního místa z doby laténské. Obdobu obětiště můžeme nalézt na více místech střední i západní Evropy. Původně mělo dvě stavební fáze a zemní zbytky využili ve středověku husité jako opevněný tábor.
Hlavní obrázek místa
Jižní, nejvyšší strana valu.
© Prudký Martin, 04/2017
Čtyřúhelníkové valy Kokrdov jsou zbytky zemního opevnění v jihovýchodním cípu Olešenského lesa, v blízkosti hájovny Na Kokrdech. Pochází z doby laténské (400 až 25/35 před Kristem), kdy naše území obývalo společenství keltských Bójů. Podobné zemní útvary jsou časté nejen u nás ale i v jižním Německu, zvané zde Vierschanze. Archeologický průzkum, provedený roku 1976 Tomášem Durdíkem a o rok později Jiřím Waldhauserem, prokázal dvě fáze výstavby. První použila jako opevnění kůlovou palisádu a druhá hliněný val s příkopem. Areál místy poškozený těžbou písku má rozměry 51 x 49 metrů, současná výška valu kolísá od 0,75 do 1,5 metru. V jihovýchodním nároží se nalézala nadzemní kůlová stavba o rozměrech 5,5 x 4,5 metrů, sloužící snad k uctívání bohů. Kněží zde pravděpodobně rozbíjeli jako obětiny různé druhy keramiky jako např. amforové soudky se zataženým hrdlem či vysoké zalomené mísy, celkem 161 kusů. Podobné čtyřúhelníkové obětní areály můžeme nalézt na více místech střední a západní Evropy. Starověkou fortifikaci využili i středověcí válečníci za husitských válek, když zde vybudovali opevněný tábor. Přes nález 131 kusů středověké keramiky dnes archeologové nespojují tuto lokalitu se středověkým dvorem Kokrdov. Ten ležel pravděpodobně jižněji, uprostřed polí směrem k Lužné. Nedaleko lokality se nalézají novověké zákopy z roku 1620, kdy se zde bránilo stavovské vojsko přesile císařské armády před bitvou na Bílé hoře.
Prudký Martin podle Historické památky Rakovnicka – Tomáš Bednařík, Jiří Waldhauser - Archeologické rozhledy 4/92, 11.4. 2017
Středočeský kraj,  Rakovník  (RA), Rakovník

Místa v okolí

 Hlavačov
 kaple sv. Rocha
 pivovar
 Samsonův dům
 synagoga
 Vysoká brána
 kostel sv. Jiljí
 mariánský sloup
 radnice
 dům cisterciáků
 Pražská brána
 socha T. G. Masaryka
 sokolovna
 Olešná
 kostel sv. Martina
 židovský hřbitov
 kostel sv. Barbory
 Husův sbor
 Železniční muzeum
 Senomaty
 kostel sv. Jiří
 smírčí kříž
 kostel sv. Gotharda
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Štěpána
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Jakuba
 Krušovice
 Louštín
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Václava
 Všetaty
 pivovar
 Kolešovice
 kostel sv. Prokopa
 Pšovlky
 Francouzský kříž
 kostel sv. Markéty
 Džbán
 kostel sv. Víta
 synagoga
 Václavy
 Dub
 Zhoř
 židovský hřbitov
 kostel sv. Martina
 židovský hřbitov
 fara
 Mackova hora
 kostel sv. Mikuláše
 Domoušice
 Hůrky
 Velká Buková
 Roviny, Na Rovinách
 Krakovec
 kaple sv. Prokopa
 Slabce
 synagoga
 kostel sv. Mikuláše
 Trpasličí díra
 stará radnice
 Pravda
 kaple sv. Isidora
 kostel sv. Václava
 Hasen-Marterl
 Oráčov
 Křivoklát
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Petra
 sýpka
 Lom Soseň
 kostel sv. Matouše
 Propadený zámek
 Boží kámen u Sosně
 Hřebečníky
 Vrbice
 Rychvald
 Jivno
 Dřevíč
 Smrk
 kostel sv. Martina
 Kornhauz
 kaple sv. Václava
 Kozojedy
 synagoga
 Masarykův most
 kostel sv. Martina
 Hamousův statek
 Žižkovo bojiště
 Strachovice
 Angerbach u Kožlan
 Želeč
 Leontýn
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Vavřince
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 Líský
Základní informace místa
ID místa: 13325
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 11.4.2017
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama