čtyřúhelníkové valy

Čtyřúhelníkové valy Kokrdov jsou zbytky zemního opevnění v jihovýchodním cípu Olešenského lesa, v blízkosti hájovny Na Kokrdech. Pochází z doby laténské (400 až 25/35 před Kristem), kdy naše území obývalo společenství keltských Bójů. Podobné zemní útvary jsou časté nejen u nás ale i v jižním Německu, zvané zde Vierschanze. Archeologický průzkum, provedený roku 1976 Tomášem Durdíkem a o rok později Jiřím Waldhauserem, prokázal dvě fáze výstavby. První použila jako opevnění kůlovou palisádu a druhá hliněný val s příkopem. Areál místy poškozený těžbou písku má rozměry 51 x 49 metrů, současná výška valu kolísá od 0,75 do 1,5 metru. V jihovýchodním nároží se nalézala nadzemní kůlová stavba o rozměrech 5,5 x 4,5 metrů, sloužící snad k uctívání bohů. Kněží zde pravděpodobně rozbíjeli jako obětiny různé druhy keramiky jako např. amforové soudky se zataženým hrdlem či vysoké zalomené mísy, celkem 161 kusů. Podobné čtyřúhelníkové obětní areály můžeme nalézt na více místech střední a západní Evropy.

Starověkou fortifikaci využili i středověcí válečníci za husitských válek, když zde vybudovali opevněný tábor. Přes nález 131 kusů středověké keramiky dnes archeologové nespojují tuto lokalitu se středověkým dvorem Kokrdov. Ten ležel pravděpodobně jižněji, uprostřed polí směrem k Lužné. Nedaleko lokality se nalézají novověké zákopy z roku 1620, kdy se zde bránilo stavovské vojsko přesile císařské armády před bitvou na Bílé hoře.