
Židovské osídlení v Měcholupech je datováno do 16. století a pokračovalo až do II. světové války. V polovině 19. století zde žilo 121 Židů a jejich obydlí byla rozptýlena v křesťanské zástavbě. Zachovaly se dokonce dvě synagogy sloužící dnes ovšem jako obytný dům a stodola.
Hřbitov byl založen roku 1857 a do současnosti se zachovalo na třicet náhrobků - stél z let 1890 až 1928 a také zbytky márnice v severovýchodním cípu. Márnice byla velmi důležitá, protože v ní u zemřelého bděli členové pohřebního bratrstva chevra kadiša, zajišťující i rituální omytí těla nebožtíka teplou vodou. Z tohoto důvodu se zde nacházel zdroj tepla s komínem. Někde márnici doplňovala vozovna k uskladnění pohřebního vozu, mohla být i průjezdná.
Hřbitov byl poničen nacisty a jeho devastace pokračuje. Obklopuje jej polorozbořená, opuková zeď a celá plocha je zaházena větvemi z pokácených stromů.