
Neobvyklá a tajemstvím obestřená lokalita s názvem Propadený zámek, jinak také nazývaný Zpropadený zámek nebo také Propadlý zámek, se nachází kolem 1500 m od Branova. Poloha pro hradiště byla vybrána nad řekou Berounkou na vysokém ostrohu. Sice se na místě nezachovalo nic kromě terénních náznaků, ale v roce 1913 zde byly nalezeny zbytky sklepů. Na místě jsou dodnes patrné terénní nerovnosti připomínající pozůstatky někdejšího opevnění a budov. Místo bylo přirozeně chráněno strmým srázem na severní straně k Berounce a na opačné straně druhým srázem k potoku, který se vlévá v Luhu u Branova do řeky. Co zde skutečně stálo se asi nedozvíme a tak si můžeme vybírat z teorií A. Sedláčka a F. A. Hebera, kteří sem umístili tvrz, která strážila obchodní cestu. Jiní badatelé a historici si myslí, že zde bývalo obchodní místo a své tvrzení dokládají objevem žárového hrobu s nalezenými následujícími předměty - železný meč,… číst dále
Protože se nedochovaly žádné valné zmínky o místě, je Propadený zámek tak trochu tajemstvím a opředený pověstmi. V jedné jsou na místě obři, v další je zde studna plná koster, na místě jsou i prý schované poklady a aby toho nebylo málo, tak bylo místo útočištěm i loupeživých rytířů. Jedna pověst ale přece jen dominuje. Pojednává o chudém dřevorubci, který spařil na místě Propadeného zámku mnicha, který vstupuje do podzemní sluje. Chvíli si dodával odvahu a pak se za ním vydal. V jeskyni objevil poklady nedozírné ceny a snad hlas mnicha ho vybídl, ať si nabere, co unese. Dřevorubec poslechl a tím se z něj stal boháč. Nedržel ale jazyk za zuby a celou příhodu řekl i svému sousedovi, který byl velmi lakomý a tak si nemohl takovou příležitost nechat ujít. Vydal se na místo, aby se přesvědčil, že je příhoda pravdivá. Poté co si nabral do pytlů, co jen mohl unést, zjevil se velký černý pes, který lakomého… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.