
Poděbradský hrad je vzácná historická památka. Byl vystavěn neznámým českým velmožem po roce 1108. Za doby panování krále Otakara II. byly Poděbrady připojeny ke královské komoře. S výjimkou období 1345-1495 trvala tato úprava do r. 1840, kdy zámek Poděbrady I celé panství prodáno baronu Jiřímu Sinovi. Podle písemných památek zámeckého archivu I podle F. Palackého a Rožmberského kronikáře V. Břežana narodil se zde v den sv. Jiří r. 1420 jeden z nejslavnějších čechů, pozdější český Král Jiří Poděbradský. Hrad – původně dřevěný – byl několikrát přestavován. Poslední úprava je z tereziánské doby.
Na rozdíl od králů, kteří donesli na trůn český právem dědickým, byl Jiří Poděbradský povolán k vládě z vůle národa pro svou ušlechtilost a bohatýrské ctnosti. Jeho život byl krátký, avšak pln neklidu a bouří. Již do jeho mládí zaléhal třeskot zbraní a válečný ryk. Jako čtrnáctiletý hoch bojoval na straně Pražanů u Lipan, v sedmnácti letech se vyznamenal v bitvě u Tábora. Úmrtím císaře Zikmunda nastaly v Čechách zmatky, neboť nebylo jednoty v tom, kdo má býti po něm povolán za českého krále. Konečně se stavové rozhodli, aby byl českým králem provolán Ladislav Pohrobek, syn Abrechta Rakouského, jemuž český trůn po právu přináležel. Jiří Poděbradský, tehdy již správce čtyř východočeských krajů, byl ustanoven správcem země České, dokud by Ladislav nedospěl a sám se neujal vlády. Jiří Poděbradský zastával poctivě svůj úřad a otcovsky pečoval o mladého krále, aby v něm měli Čechové vládce osvíceného, spravedlivého… číst dále