Kostel na samém pomezí Frýdlantska a dnes polské části Horní Lužice je v mezích výběžku zcela atypický z hlediska církevní příslušnosti (již ve 14. století pražská arcidiecéze, od 16. století do roku 1945 protestantský) i stavebního uspořádání (velký pravoúhlý presbytář, velká klasicistní loď).
Hlavní obrázek místa
Kostel od jihu
© Ivan Grisa 07/2011
Kostel stojí těsně u česko-polské hranice u místní komunikace, která dříve spojovala obě části někdejšího Weigsdorfu (Višňová/bývalé Wigancice Źitawskie). Vede k němu zelená značka od železniční stanice Višňová na trati Liberec - Frýdlant - Černousy přes Pohanské kameny (viz heslo), přes níže položenou část obce prochází i cyklostezka 3039. Interiér "malého kostela" (presbytáře) je přístupný během bohoslužeb, které se konají vždy ve středu od 15.30.
Ivan Grisa, 22.6. 2011
historie

Farní kostel ve Višňové (Weigsdorfu) je mezi venkovskými kostely Frýdlantska naprosto výjimečný: jako jediný z celého výběžku patřil již ve 14. století do správy pražské arcidiecéze, od 16. století do roku 1945 byl bez přestávky protestantský. Důvodem byla proměnlivost hranice mezi Čechami a Horní Lužicí, v nejnovější době pak mezi Československem a Polskem. Definitivně se součástí Čech stal až roku 1960. Od dalších obdobných objektů v oblasti se liší i stavebním uspořádáním. Z původní stavby, postavené ve 2. polovině 13. století, se dochoval pravoúhlý presbytář zaklenutý dvěma obdélnými poli křížové klenby (o poznání větší, než u jiných kostelů ve vsích Frýdlantska), k jehož severnímu boku byla zřejmě ve 14. století přiložena hranolová věž. Její severní portál se pravděpodobně uzavíral spouštěcí mříží (hřebenem), jak napovídá vpadlina nad ním. Po požáru (1468) byl do roku 1495 obnoven v pozdní gotice, některé prameny hovoří…  číst dále

Ivan Grisa, dle Kracíková - Balling: Středověká sakrální architektura na Frýdlantsku, Unicornis 2003, 22.6. 2011

Půdorys místa

půdorys kostela
© Lucie Kracíková, Vojtěch Belling: Středověká sakrální architektura na Frýdlantsku, Vlastivědná knihovnička SPS, sv. 12, Společnost přátel starožitností a Unicornis, Praha 2003
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Liberecký kraj,  Liberec  (LI), Višňová

Místa v okolí

 Pohanské kameny
 Loučná
 Haslerův dům
 Andělka
 Dolní Pertoltice
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Jošta
 Sommerův kříž
 Černousy
 Frýdlantský vrch
 dům č. p. 48
 kostel sv. Vavřince
 kamenný most
 Ves
 nová radnice
 sousoší Piety
 mariánský sloup
 solnice
 Frýdlantský betlém
 Habartice
 Habartice
 kostel sv. Josefa
 zámecký okrsek
 Frýdlant
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Heleny
 Dolní Oldříš
 kostel sv. Martina
 Vysoký
 Skalní hrad
 Loupežnická jeskyně
 Curia Vítkov
 Scholzeho mlýn
 fara
 Bílá skála
 Lázně Libverda
 Lázně Libverda
 Obří sud
 kostel sv. Mikuláše
 evangelický kostel
 Ořešník
 kostel Panny Marie
 Grabštejn
 kostel Pokoje
 Velký Štolpich
 Hrádek nad Nisou
 Holubník
 Štolpišská silnice
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost - děkanství Frýdlant
Děkanská 85
464 01 Frýdlant
Tel: 482 312 202; 604 959 823
http://www.fara-frydlant.wz.cz/
fara-frydlant@seznam.cz
Základní informace místa
ID místa: 10192
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 12.10.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama