kostel Nejsvětější Trojice

K velké přestavbě svatyně do vrcholně barokní podoby došlo v roce 1732, zřejmě s využitím některých starších konstrukcí. Iniciátorem přestavby byl jezuitský řád, kterému v té době žacléřské panství patřilo. Další úpravy proběhly v roce 1753, kdy byla přistavěna boční loretánská kaple. Roku 1912 byla původní mansardová střecha nahrazena novou, jednoduchou valbovou střechou, která byla oplechována. V roce 2000 byl rekonstruován interiér kostela, roku 2005 byla opravena okna a po roce 2009 začala rekonstrukce vnějších fasád. Současný kostel je mohutná jednolodní stavba na křížovém půdorysu. Průčelí kostela je tříosé, završené vykrajovaným štítem, ze kterého veprostřed vyrůstá poměrně štíhlá věž. Presbytář kostela je trojboce uzavřen. Po stranách presbytáře je symetrická dvojice sakristií s oratořemi v patře. Presbytář a loď jsou zaklenuty valeně, v západní části lodi je dvoupatrová kruchta podklenutá třemi poli křížové klenby. Sakristie a oratoř jsou plochostropé. Kostel má jednotné vybavení z let 1739–1742. Sochy na oltářích jsou dílem Jiřího Františka Pacáka (1670-1742). V boční kapli, která je označována jako loretánská, se nachází skleněný oltář, který podle legendy věnovali kostelu žacléřští skláři. Varhany v kostele pocházejí z roku 1902 od krnovské firmy Rieger. V sousedství kostela stojí patrová budova bývalé fary, která je nyní v soukromém vlastnictví. Za presbytářem kostela se nachází socha Krista z roku 1935 a dále za ní se rozkládá hřbitov na půdorysu velmi protáhlého, mírně nepravidelného obdélníka. Kostel Nejsvětější Trojice je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Římskokatolická farnost Žacléř je administrována ex currendo z Trutnova. Kostel je od roku 1958 kulturní památkou..