Zachovalé torzo věže tvrze ze 14.století, dnes slouží pro účely bydlení jako soukromý majetek.
Nárameč
Pohled od západu na zachovalé torzo věže mezi pozdější zástavbou
© Roman Řezáč 05/2006

Z větší části výborně dochovaná obytná věž tvrze v Náramči se nachází v bezprostřední blízkosti hlavní silnice procházející obcí. Tvrz byla postavena v podstatě na rovině, i když částečně se svažující k jihu až jihozápadu. Původní rozsah tvrze, velikost opevnění, příkopy či hospodářské zázemí jsou díky novodobé zástavbě zcela neurčitelné a nedochované. Jak je však v okolí patrné, tak mnoho starších stavení v blízkosti je postaveno z jistě druhotně použitého materiálu z rozebíraného zdiva původní tvrze. Snad jen zaoblení silnice a zástavby kolem místa tvrze na severozápad od ní může respektovat původní rozsah jejího vnějšího opevnění.

Většina tvrzí a hrádků byla po svém opuštění, kdy přestala vyhovovat svému původnímu účelu, opuštěna a ponechána většinou svému osudu. Zachovány zůstaly jen ty objekty, které později našly své další využití. Díky tomu se nám tak do dnešní doby zachovala mimo jiných objektů i věž tvrze v Náramči, přestože poprvé se uvádí pustá už v roce 1561. Patrně však zůstala minimálně zčásti zachována i když byla opuštěná až do roku 1690. Tehdy ji však koupila rodina Tůmova a upravila ji k bydlení a její potomci ji dosud vlastní. Není ale jasné, v jakém stavu ji koupila, mohlo tedy jít už tehdy jen o věž tvrze, patrně však stále zachované v plné výšce a ostatní zástavba už mohla být dřív rozebrána. Pravděpodobnější však je, že až po té bylo ostatní zdivo zástavby nehodící k úpravám na soukromé bydlení rodiny sneseno, věž byla upravena k bydlení a předpokládaný příkop a val srovnán, což ovšem není potvrzeno a ani později o této činnosti mi nejsou známé žádné zprávy.

Dnes částečně zachovaná věž tvrze má vnější rozměry 12.7 x 11.5 m. Běžný návštěvník si ji může velmi dobře prohlédnou od severní strany ze silnice, kde je její nejzachovalejší část a také přes plot od západu. Věž je v podstatě spojena obytným domem na východní straně, se kterým tvoří pravděpodobně kompaktní celek (bez návštěvy však nelze ověřit). Obytné stavení se k ní připojuje i z druhé, západní strany.

V podstatě dvě strany věže jsou zachované v téměř plné výšce druhého patra, a to strana západně a jižně orientovaná. Další dvě strany jsou snížené a upraveny pro druhotné zastřešení ve výšce patra prvního. Z vnějšího pohledu se zachovalo několik cenných architektonických článků. Především jde o spodek arkýře prevetu na západní straně, dále vedle něj zazděné obdélníkové okénko (oba v druhém patře a velmi dobře viditelné ze silnice), střílnová okénka a armované nároží věže, tvořené pečlivě opracovanými kvádry. Zachoval se také původní vyvýšený vchod do dnešního přízemí. Okna v přízemí jsou prolomena až při úpravách k bydlení koncem 17.století. Celá zachovaná část věže působí z venku velmi udržovaně a věž je také evidována jako kulturní památka.

Vnitřní rozměry tvrze jsou 7.4 x 9 m. To znamená že věž má zdi okolo 2 m silné. Příčka která prostor rozděluje na dvě části není původní. Věž obsahuje i malý sklípek, o rozměrech 4.5 x 2 m. Do prvního patra vedou trámovým stropem strmé schůdky a to slouží jako půda. Střílnová okénka prvního patra mají zachované původní kamenné lavice.

Torzo věže tvrze v Náramči určitě stojí za návštěvu, protože mnoho podobných míst se zachovalo jen výjimečně. Náhoda tomu asi chtěla, že v okolí je podobné místo ještě jedno. Proto si tedy nenechte zároveň ujít návštěvu asi 7 km východně vzdálené obce Pyšel, kde se zachovala věž původní tvrze dokonce v plné výši (snad bez horního patra) a je navíc mnohem lépe přístupná a také majitel je velmi ochotný a vstřícný při zájmu o tuto zachovalou a udržovanou státní památku.

Roman Řezáč, 22.5. 2006
0.3 min
Ikona První písemná zmínka Náramči pochází z roku 1104. V roce 1349 se po Náramči píší bratři Mikuláš a Přeček. Dalším majitelem byl Mikuláš z Trmačova, který tvrz a ves prodal roku 1373 Bohušovi z Vanče. ...
22.5. 2006, Roman Řezáč (dle M.Plaček 2000)

Roku 1379 tvrz drží Bušek z Náramče. Jeho rod však vymřel a roku 1410 tvrz získali bratři ze Stichovic. Tvrz držel Zbyněk a po něm jeho syn Mikuláš. Po jeho smrti v roce 1466 tvrz připadla Janu Konšelskému z Jinošova. V roce 1490 pak patřila bratrům z Noskova a Budišova. Patrně tehdy ztratila svoji funkci a v roce 1561 se uvádí jako pustá..

22.5. 2006 Roman Řezáč (dle M.Plaček 2000)

Komentáře

Vysočina,  Třebíč  (TR),

Místa v okolí

 křížový kámen
 Budišov
 Hostákov
 Přeckov
 boží muka
 křížový kámen
 kolomazný kámen 1
 Vlčatín
 obecní kříž
 kaple svaté Rodiny
 pivovar
 boží muka
 Dolní Heřmanice
 Pyšel
 kolomazný kámen 3
 kolomazný kámen 2
 Oslavice
 Dub
 Vaneč
 židovský hřbitov
 Hrádek
 Černý dům
 Sáblíkův lesopark
 Velký javor
 Městská věž
 kostel sv. Martina
 Třebíč
 Tasov
 Stařík
 katovna
 kostel sv. Mikuláše
 Obecník
 radnice
 Nová synagoga
 Stará synagoga
 Malá synagoga
 boží muka
 židovský hřbitov
 Velké Meziříčí
 Okárec
 Ocmanice
 Kozlov
 Plešice
 Holoubek
 boží muka
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Marka
 Mostiště
 Pekelný kopec
 Stránecká Zhoř
 Lhota u Lipníka
 Zátiší
 Krahulov
 Valeč
 Valeč
 Jasenice
 kostel sv. Klimenta
 kříž
 Kokštejn
 hrobka Haugwitzů
 Přibyslavice
 zaniklá cihelna
 fara
 stará radnice
 bývalý hostinec
 škola T. G. Masaryka
 barokní most
 Ořechov
 pivovar
 Čechočovice
 Náměšť nad Oslavou
 Výčapy
 Zňátky
 boží muka
 Ratibořice
 boží muka
 socha sv. Rocha
 Čertův most
 akciový pivovar
 Čalonice
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Václava
 boží muka
 mariánský sloup
 Dalešice
 kaple sv. Barbory
 Křižanov
 Sádek
 Gloriet
 Lamberk
 Nový hrad
 Vlčí kopec
 Kamenice
 Rohy
 Čáslavice
 Babylon
 kostel sv. Mikuláše
Základní informace místa
ID místa: 4258
Typ místa: tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 22.5.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama