kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostelík Nanebevzetí Panny Marie vznikl velmi pravděpodobně už ve druhé polovině 12. století a byl centrem vsi, která nesla jméno Veveří zřejmě daleko dříve nežli nedaleký hrad Veveří. Existuje dokonce jistá možnost, že nejstarší prokazatelná zmínka o hradu Veveří z roku 1213 se netýkala hradu, ale opevněného dvorce okolo tohoto kostela. Kamenný hrad o několik set metrů opodál by podle této teorie vznikl až v třicátých letech 13. století.

Vesnice Veveří stávala v malém údolíčku za kostelem. Zničena byla zřejmě samotnými obránci hradu na počátku dvacátých let 15. století, kdy se oheň husitských válek začal šíři z Čech na Moravu a posádka hradu, který po celou dobu bojů zůstával vždy na straně krále, nemohla na předhradí strpět vesničku, jež se mohla stát opěrným bodem případných obléhatelů. Její polohu dodnes připomínají střepy nacházené na polích i název místní trati Rozbořená.

Od třicátých let 18. století se kostelík na veverském předhradí stal hlavním účinkujícím v legendě o pokladu dvanácti stříbrných soch apoštolů, ukrytých na počátku 14. století templářskými rytíři v "tajných"chodbách někde mezi hradem a kostelem. Mnoho hledačů pokladů už jej hledalo a jistě ještě i hledat bude. Marně, legenda je totiž dílem jednoho z hradních úředníků, který tehdy chtěl hradu dodat toho správného romantického lesku. Dnes ovšem s jistotou víme, že Veveří templářům nikdy nepatřilo a celá legenda je tak sice velmi působivou, ale přeci jen pohádkou.

Opravdovým a dnes skoro neznámým pokladem, nalezeným v kostelíku na veverském předhradí, nebyly sochy, ale obraz. Deskový obraz veverské Madony z dílny takzvaného Mistra vyšebrodského oltáře, namalovaný před polovinou 14. století zjevně pro hradní kapli v tehdy nově dokončeném severním veverském hradním paláci, byl poté, co byla palácová kaple na konci 19. století zrušena, přenesen do kostelíka na předhradí a tam posléze objeven historiky umění. Veverská Madona představuje jeden z několika málo dochovaných příkladů vrcholného gotického umění lucemburských zemí Koruny české. Originál lze dnes vidět ve sbírkách středověkého umění Národní galerie v Praze.