
Turista jdoucí ze Zlatých Hor po modré značce směrem na Příčnou horu, dojde k ruinám hradu Edelštejna, ležícího na severní straně Příčné hory. Jeden z nejmohutnějších středověkých hradů Slezska sloužil hlavně jako pohraniční hrad a strážce zlatých dolů. Zlato a osídlování průseky vratislavskými biskupy z jedné strany a moravskými knížaty z druhé, vytvořilo z tohoto kraje zemskou hranici a místo častých sporů mezi těmito útvary. Přesnou dobu, kdy byl hrad postaven, neznáme. Dřívější dějepisci se domnívají, že Edelštejn byl postaven biskupy na ochranu vznikajících osad, které zde zakládali a především zlatých dolů (odtud také jeho jméno "Ušlechtilý kámen"). Dobu jeho vzniku kladou do první poloviny 13. století. Jiní jsou přesvědčeni, že hrad byl postaven českým králem Přemyslem Otakarem II. (1253–78), známým zakladatelem měst a hradů. Jistá je však souvislost mezi osídlováním, Edelštejnem a nalezišti zlata. Poprvé byl hrad… číst dále
Rozsáhlý hrad Edelštejn stával na vysokém vrchu (697 m. n. m.) nad městem Zlaté Hory. Od sedla Příčného vrchu je oddělen dvěma příkopy a mohutným valem. Druhý příkop s valem obíhal kolem hradu, místy jsou ještě patrné zbytky jeho obezdívky. Přístupová cesta vedla po náspu na západ přes příkop do brány předhradí, které je dnes téměř ploché, stály zde pouze dřevěné hospodářské budovy. V jeho severozápadním nároží předhradí jsou zbytky turistické útulny z přelomu 19. a 20. století. Horní hrad je za příčným mělkým příkopem, vstup chránila malá bašta. Rýsují se tu dvě dvouprostorové budovy, z nichž ta západní byla zřejmě palácová. Po věži na jihu zůstal již jen destrukční kužel. Z opevnění jsou dodnes viditelný zabytky dvou bašt – jihovýchodní protáhlá a zaoblená bašta s polygonálním prostorem a podkovovitá v západním nároží. Byly vybudovány po polovině 15. století a flankovací palbou bránily čelo hradu.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.