Skromné zbytky kdysi nejmohutnějšího slezského hradu z 13. století postaveného biskupy na ochranu osad. Pobořen v r. 1467 biskupem Joštem. Romantické přestavba na počátku 20. stol. ztroskotala kvůli nedostatku financí
Hlavní obrázek místa
Pohled z jádra na severní předhradí
© Dušan Dohňanský 08/2020
Ze Zlatých Hor je možné dojít na místo, kde stával hrad Edelštejn. Rozloha tohoto hradu se dnes dá tušit už jen rozlehlostí náznaků stavení. Dobře viditelný je příkop a valy. Ze samotného hradu se dochovalo jen několik zdí.
28.5. 2002
historie

Historie hradu Edelštejn

Turista jdoucí ze Zlatých Hor po modré značce směrem na Příčnou horu, dojde k ruinám hradu Edelštejna, ležícího na severní straně Příčné hory. Jeden z nejmohutnějších středověkých hradů Slezska sloužil hlavně jako pohraniční hrad a strážce zlatých dolů. Zlato a osídlování průseky vratislavskými biskupy z jedné strany a moravskými knížaty z druhé, vytvořilo z tohoto kraje zemskou hranici a místo častých sporů mezi těmito útvary. Přesnou dobu, kdy byl hrad postaven, neznáme. Dřívější dějepisci se domnívají, že Edelštejn byl postaven biskupy na ochranu vznikajících osad, které zde zakládali a především zlatých dolů (odtud také jeho jméno "Ušlechtilý kámen"). Dobu jeho vzniku kladou do první poloviny 13. století. Jiní jsou přesvědčeni, že hrad byl postaven českým králem Přemyslem Otakarem II. (1253–78), známým zakladatelem měst a hradů. Jistá je však souvislost mezi osídlováním, Edelštejnem a nalezišti zlata. Poprvé byl hrad…  číst dále

Jan Rolenc podle: webové stránky města Zlaté Hory, 17.3. 2005

pověsti

Rozsáhlý hrad Edelštejn stával na vysokém vrchu (697 m. n. m.) nad městem Zlaté Hory. Od sedla Příčného vrchu je oddělen dvěma příkopy a mohutným valem. Druhý příkop s valem obíhal kolem hradu, místy jsou ještě patrné zbytky jeho obezdívky. Přístupová cesta vedla po náspu na západ přes příkop do brány předhradí, které je dnes téměř ploché, stály zde pouze dřevěné hospodářské budovy. V jeho severozápadním nároží předhradí jsou zbytky turistické útulny z přelomu 19. a 20. století. Horní hrad je za příčným mělkým příkopem, vstup chránila malá bašta. Rýsují se tu dvě dvouprostorové budovy, z nichž ta západní byla zřejmě palácová. Po věži na jihu zůstal již jen destrukční kužel. Z opevnění jsou dodnes viditelný zabytky dvou bašt – jihovýchodní protáhlá a zaoblená bašta s polygonálním prostorem a podkovovitá v západním nároží. Byly vybudovány po polovině 15. století a flankovací palbou bránily čelo hradu.

Jan Laurýn, podle Miroslav Plaček - Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, 11.11. 2007

Komentáře

Olomoucký kraj,  Jeseník  (JE), Zlaté Hory

Místa v okolí

 Zlatorudné mlýny
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Rocha
 radnice
 kostel sv. Kříže
 Leuchtenštejn
 Biskupská hora
 Lurdská jeskyně
 Heřmanovice
 Koberštejn
 Drakov
 vysoká pec Drakov
 chata Rejvíz
 Kalich hořkosti
 Široký Brod
 Quinburk
 Široký Brod
 Hradec
 Čertovy kameny
 Zlatý Chlum
 Mnichov
 jeskyně Na Špičáku
 Rabenštejn
 Na Skalce
 Jindřichov
 Pustý zámek
 Supíkovická vápenka
 Supíkovice
 Eldorado
 Dolní Holčovice
 Hynčice
 sanatorium Altvater
 evangelická zvonice
 Velké Kunětice
 kostel sv. Jiří
 vápenky
 Jeseník
 Fürstenwalde
 dům Katovna
 radnice
 kašna
 Vrbno pod Pradědem
 Priessnitzova hrobka
 Obří výhledna
 Balneopark
 Lázně Jeseník
 Adolfovice
 Město Albrechtice
 Brunerova vila
 kosárna
 Město Albrechtice
 kaple sv. Hedviky
 Burkvíz
 Dolní Červená Voda
 Vysoký vodopád
 chata Švýcárna
 Vidnava
 Vidnava - MPZ
Základní informace místa
ID místa: 137
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 29.3.2019
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Návštěvnické centrum Kvilda, výběh rysů a jelenů

Zajímavosti

Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.

Rumcajsova ševcovna v pohádkovém městě Jičíně

Zajímavosti

V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.

Naposledy navštívené

reklama