Jednolodní pozdně barokní kostel z l. 1751–53, na místě staršího kostela z r. 1465, vyhořelého r. 1749. Založen však patrně ještě dříve. Kolem areál hřbitova s hrobkou rodu Bellegarde.
Hlavní obrázek místa
pohled na kostel od jihu
© Jan P. Štěpánek 03/2008
Římskokatolický farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v západní části středu obce Velké Heraltice, které leží asi 13 km západně od centra Opavy, na silnici č.11 z Opavy do Bruntálu. Kostel je dominantní protiváhou cennému zámeckému komplexu na východním okraji obce. Nejlepší přístup ke kostelu, ležícímu v areálu hřbitova obehnaného zdí, je z ulice Družstevní, odkud vede ke vstupu do areálu hřbitova a kostela kamenné schodiště. Kostel stojí na začátku hřbitova. V těsném sousedství se nachází drobná kaple a nedaleko i hrobka posledních šlechtických majitelů zámku rodu Bellegarde.
Jan P. Štěpánek, 16.10. 2008
popis

Velkoheraltický farní kostel je mohutnou jednolodní pozdně barokní stavbou. Fasádě objektu dominují, jak je pro pozdní baroko typické, průběžné vertikální pilastry zakončené iónskými hlavicemi, okna v ozdobných šambránách či bohatě profilované horizontální římsy. Tupé čelo i zadní strana kostela jsou oproti stěnám hlavní lodi v plochém oblouku mírně ustoupeny. Ose průčelí vévodí mírně vystouplá nízká vstupní věž s barokní bání. Na presbyterium navazuje v ose stavby nižší obdélná sakristie. Na jejích nárožích jsou umístěny dva náhrobky. Starší, renesanční, pochází z roku 1562 a patří Janu Bruntálskému z Vrbna, který je na náhrobní desce zobrazen jako rytíř ve zbroji. Druhý, mladší, je dílem pozdní renesance či baroka. Představuje muže s plnovousem v barokní zbroji. Datování či jiné nápisy bohužel náhrobník neobsahuje.

Jan P. Štěpánek, 16.10. 2008

historie

Nejstarší zmínka o kostele ve Velkých Heralticích pochází z roku 1465. Jelikož se tato zmínka týká již zděné stavby, je možno očekávat založení kostela patrně dříve, na počátku 14. století. Zděný pozdně gotický kostel v roce 1749 vyhořel po zásahu bleskem. Rekonstrukce a přestavba kostela se odehrála v letech 1751–53, kdy také získal současnou pozdně barokní jednolodní podobu s průčelní vstupní věží. Vysvěcení vykonal opat Antonín Hauk. V poslední době kostel čeká na nutnou rekonstrukci.

Jan P. Štěpánek, 16.10. 2008

Moravskoslezský kraj,  Opava  (OP),

Místa v okolí

 Velké Heraltice
 Loděnice
 Štemplovec
 větrný mlýn
 Sosnová
 Sosnová
 Hlavnice
 arboretum
 Nový Dvůr
 Nový Dvůr
 Neplachovice
 zvonice
 Vartnov
 Jezdkovice
 Holasovice
 Choltice
 větrný mlýn
 Stěbořice
 Mladecko
 Litultovice
 Jakartovice
 Staré Heřminovy
 Držkovice
 Branice
 Držkovice
 Dolní Životice
 Jakartovice-Deštné
 Dolní Životice
 Slavkov
 kostel sv. Anny
 Cvilín
 kostel sv. Michala
 kaple sv. Anny
 Cvilín
 městské koupaliště
 Brantice
 kostel Panny Marie
 kostel sv. Vavřince
 Štáblovice
 kostel sv. Hedviky
 radnice
 Krnov
 městské hradby
 kostel sv. Martina
 evangelický kostel
 evangelický kostel
 Slezská univerzita
 synagoga
 Obchodní dům Breda
 Slezské divadlo
 kostel sv. Alžběty
 Obecní dům
 nová radnice
 kostel sv. Tekly
 Blücherův palác
 Sobkův palác
 kostel sv. Vavřince
 městské hradby
 Zátor
 Opava
 Slezská Harta
 Filípkův dvůr
 Melč
 kaple sv. Kříže
 kostel sv. Michala
 Medlice
 kostel sv. Floriána
 Šternek
 kostel sv. Martina
 Ježník
 Kerhartice
 Weisshuhnův kanál
 Hradec nad Moravicí
 kostel sv. Markéty
 Velký Roudný
 Hošťálkovy
 Jakubčovické šance
 Šance
Základní informace místa
ID místa: 6887
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 16.10.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama