pohled na kostel od jihu
© Jan P. Štěpánek 03/2008
kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Velké Heraltice
Jednolodní pozdně barokní kostel z l. 1751–53, na místě staršího kostela z r. 1465, vyhořelého r. 1749. Založen však patrně ještě dříve. Kolem areál hřbitova s hrobkou rodu Bellegarde.
Římskokatolický farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v západní části středu obce Velké Heraltice, které leží asi 13 km západně od centra Opavy, na silnici č.11 z Opavy do Bruntálu. Kostel je dominantní protiváhou cennému zámeckému komplexu na východním okraji obce. Nejlepší přístup ke kostelu, ležícímu v areálu hřbitova obehnaného zdí, je z ulice Družstevní, odkud vede ke vstupu do areálu hřbitova a kostela kamenné schodiště. Kostel stojí na začátku hřbitova. V těsném sousedství se nachází drobná kaple a nedaleko i hrobka posledních šlechtických majitelů zámku rodu Bellegarde.
Jan P. Štěpánek, 16.10. 2008
popis
Velkoheraltický farní kostel je mohutnou jednolodní pozdně barokní stavbou. Fasádě objektu dominují, jak je pro pozdní baroko typické, průběžné vertikální pilastry zakončené iónskými hlavicemi, okna v ozdobných šambránách či bohatě profilované horizontální římsy. Tupé čelo i zadní strana kostela jsou oproti stěnám hlavní lodi v plochém oblouku mírně ustoupeny. Ose průčelí vévodí mírně vystouplá nízká vstupní věž s barokní bání. Na presbyterium navazuje v ose stavby nižší obdélná sakristie. Na jejích nárožích jsou umístěny dva náhrobky. Starší, renesanční, pochází z roku 1562 a patří Janu Bruntálskému z Vrbna, který je na náhrobní desce zobrazen jako rytíř ve zbroji. Druhý, mladší, je dílem pozdní renesance či baroka. Představuje muže s plnovousem v barokní zbroji. Datování či jiné nápisy bohužel náhrobník neobsahuje.
Jan P. Štěpánek, 16.10. 2008
historie
Nejstarší zmínka o kostele ve Velkých Heralticích pochází z roku 1465. Jelikož se tato zmínka týká již zděné stavby, je možno očekávat založení kostela patrně dříve, na počátku 14. století. Zděný pozdně gotický kostel v roce 1749 vyhořel po zásahu bleskem. Rekonstrukce a přestavba kostela se odehrála v letech 1751–53, kdy také získal současnou pozdně barokní jednolodní podobu s průčelní vstupní věží. Vysvěcení vykonal opat Antonín Hauk. V poslední době kostel čeká na nutnou rekonstrukci.
Jan P. Štěpánek, 16.10. 2008
