pohled na kostel od zámku
© Jan P. Štěpánek 02/2008
Kostel je tvořen obdélnou stavbou (23 m dlouhou a 8,87 m širokou) bez ustoupeného presbyteria, orientovaná je vstupem na západ. Ten je prolomen ve starší renesanční věži. Věž na půdoryse čtverce se v posledním patře mění na oktogonální a je kryta cibulovitou bání. Na východním konci jižní fronty je ke kostelu přistavěna prostá a jednoduchá sakristie. Jižní frontu lodi prolamují tři velká půlkruhově ukončená okna, severní fasádu čtyři. Interiéru dominuje hlavní oltář sv. Vavřince z původního kostela a dva boční oltáře sv. Anny a sv. Salvatora. Kolem kostela se rozkládá místní hřbitov. Zajímavostí jsou čtyři barokní náhrobky majitelů zdejšího zámku a panství zasazené do zdi kostela: Ignáce Sobka z Kornic, Marie Barbory Sobkové rozené Skrbenské z Hříště a Františky Šternberkové rozené Sobkové z Kornic. Samostatně je umístěn náhrobek Viktora Sobka z Kornic.
Kamenný kostel ve Štáblovicích byl postaven nákladem majitele panství Kašpara Rotumberka z Ketře v roce 1603. O výstavbě kostela svědčí kamenná deska s erby Kašpara Rotumberka z Ketře a jeho ženy Žofie Bílovské z Fulštejna a nápisem: "Léta 1603 já Kašpar Rotumberk z Ketře na Štáblovicích dal jsem tento kostel s pomocí Boží na svůj náklad vystavěti ke cti a chvále Spasitele." Původní renesanční stavba byla menší než ta současná. Klenutý byl pouze presbytář, loď kostela měla deskový strop. V interiéru byly tři deskové oltáře: hlavní sv. Vavřince a boční zasvěcené Bolestné Matce Boží a Spasiteli. Z doby první stavební fáze se v kostele dochovalo 6 cenných renesančních pískovcových náhrobních desek. Někdy kolem roku 1775 byl kostel přestavěn a opraven. I tak začal časem nevyhovovat a v roce 1854 bylo přistoupeno k radikální přestavbě stavby. Ta byla dokončena v roce 1855. Z původního… číst dále
|
Přihlášení |
