Hrad Rožmberk, Rožmberk nad Vltavou

Jeden z nejstarších hradů Vítkovců, postaven jako dvojhradí. Dolní hrad je z pol. 13. stol., přestavěný renesančně a v 19. stol. upravený ve stylu anglické novogotiky. Z Horního hradu zachována pouze kamenná hláska Jakobínka ze 14. stol.

pohled na hrad

Prohlídkové okruhy:

I. prohlídkový okruh - Buquoyské sbírky - Hlavní prohlídkový okruh, 1. patro. Cenné sbírky daly základ rodinnému muzeu už v pol. 19. stol. Okruh připomíná slavný rod Buquoy, který držel hrad od r. 1620 do konce II. sv. války. Vstupní hala s bohatě zdobeným dřevěným schodištěm, Křižácká galerie, zbrojnice (sbírka zbraní, zbrojí apod. z různých období). Tzv. "Rytířský sál“ s malířskou výzdobou z počátku 17. století reprezentuje starší období. V hradní sbírce obrazů jsou díla mnoha slavných umělců (K. Škréta, J. Kupecký, N. Grund a dalších). II. prohlídkový okruh - Soukromé pokoje - Nověji zpřístupněná expozice soukromých pokojů v 2. patře hradu. Nabízí náhled do soukromí šlechtické rodiny Buquoyů kolem poloviny 19. stol. Místnosti nechal upravit pro potřeby rodiny Jiří Jan Jindřich Buquoy. Po rekonstrukci zpřístupněna návštěvníkům jídelna, salón, ...

E.H. podle http://www.hrad-rozmberk.eu, 19.3. 2013

historie

Rožmberk patří mezi nejstarší hrady v jižních Čechách a je kolébkou rodu Rožmberků. Poprvé je doložen v r. 1250 jako majetek Voka z Rožmberka. V krátké době se stal správním a hospodářským střediskem Vokova panství, jež se však značně zmenšilo poté, co král Přemysl Otakar II. daroval část statku právě založenému (1259) cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. Vok se zúčastnil výpravy krále

Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, upraveno redakcí, 11.6. 2003

Rožemberk - 1. Popis hradu.

Málo jest v Čechách hradů, kteří se Rožem berku krásnou svou polohou a starověkým rázem svým vyrovnají; jest tato kolébka rodu mocného, který po králi první v zemi místo míval, pravým obrazem staročeského mohut ného hradu. Veliká jeho prostrannosť, kdysi dva hrady a dvůr poplužný v sobě zavírajíc, poukazuje na způsob dávnověkého opevňování, u našich předkův od nepaměti užívaného, ale stavení na něm

August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III., 5.3. 2017

Rožemberk - 2. Purkrabské příběhy

Velemocní páni z Rožemberka měli mnoho hradův a panství. jež sami nikdy nespravovali a neřídili; proto také mívali na všech svých sídlech, větších i menších, purkrabí i jiných úředníkův a služebníků drahně. Malý vladyka, který ve vsi sedě tu prostě a v zátiší žil (V. d. I. 44), toužil po bydle pohodlnějším bytu bezpečnějším, živobytí rozmani tějším; říditi několik tisíc sousedův a kmetův a

August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III., 5.3. 2017

Rožmberk - 3. Dějiny hradu.

Staroslavný dvojnásobný hrad Rožemberk, po němž se nazývala nejbohatší a nejvznešenější rodina šlechtická v Čechách, nepovstal dříve nežli asi r. 1250. Před rokem tímto byla krajina okolní ještě málo obydlena a hustými lesy po kryta; jako vůbec celý pomezný hvozd patřívala i tato krajina ke knížecí a královské komoře a dostala se potom neznámým způsobem v držení Vítkovcův, kteří lesy vymýtili,

August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III., 5.3. 2017

pověsti

Bílá paní

Perchta, ztepilá, sličná dcera Jana z Rožmberka, prožila na otcovském hradě šťastné mládí. Když dospěla, ucházelo se mnoho ženichů o dceru mocného pána. Otec ji provdal proti její vůli za Jana z Lichtenštejna, pána sice urozeného a mocného, přitom však velmi neurvalého a hrubého, který krátce předtím ovdověl. Jemné, ušlechtilé Perchtě nastal po jeho boku život plný ústrků a utrpení. Na zámku pana

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002

Rožmberk – sídlo Bílé paní

Rožmberk patří mezi nejstarší hrady v jižních Čechách (poprvé doložen roku 1250). Je kolébkou rodu Rožmberků. Není tedy divu, že se zde zjevovala Bílá paní rožmberská, podobně jako na dalších sídlech tohoto šlechtického rodu. Dodnes zde existuje pokoj Bílé paní a zachoval se i obraz Perchty, zobrazené jako kouzelnice, ukazující hůlkou na zvěrokruh. Poslední v literatuře doložené zjevení Bílé paní se

Fantastická Fakta 2/2000, Vladimír Mátl, 4.3. 2003

popis

Podle nejnovějších poznatků je nejstarší částí dvouhradí Dolní hrad, respektive mohutná čtvercová věž na jihu, která je alespoň částečně románská (okénko v přízemí). Věž lze dát do souvislosti s podobnými stavbami v Podunají, což u Vítkovců s majetkem a konexemi (příbuzní) na jih od českých hranic není nic překvapivého. K věži přiléhá obdélné ohrazení s další věží v protilehlém

Ivka (T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000; Dodatky 3, Libri, Praha 2008), 23.12. 2011