
Podle nejnovějších poznatků je nejstarší částí dvouhradí Dolní hrad, respektive mohutná čtvercová věž na jihu, která je alespoň částečně románská (okénko v přízemí). Věž lze dát do souvislosti s podobnými stavbami v Podunají, což u Vítkovců s majetkem a konexemi (příbuzní) na jih od českých hranic není nic překvapivého. K věži přiléhá obdélné ohrazení s další věží v protilehlém (severním) koutě. Východní stranu dispozice vyplnil palác. Nejdříve ke konci 13. století, spíše až v průběhu 14. století, byl vystavěn Horní hrad výše na ostrohu. Z Horního hradu se zachoval okrouhlý bergfrit, dnes zvaný Jakobínka. Podle všeho šlo o dvě samostatná sídla – Horní hrad byl postaven pro rozhojněnou rožmberskou rodinu, které už nestačil Dolní hrad. Poté, co se panství vrátilo do rukou jednoho člověka, byl Horní hrad opuštěn, což této teorii dodává na váze. Dendrodata získaná z helmice bergfritu Horního hradu datují skácení použitého… číst dále
Rožmberk patří mezi nejstarší hrady v jižních Čechách a je kolébkou rodu Rožmberků. Poprvé je doložen v r. 1250 jako majetek Voka z Rožmberka. V krátké době se stal správním a hospodářským střediskem Vokova panství, jež se však značně zmenšilo poté, co král Přemysl Otakar II. daroval část statku právě založenému (1259) cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. Vok se zúčastnil výpravy krále Přemysla Otakara II. proti Prusům (1254–1255), zastával úřad nejvyššího maršálka Českého království (1255–1272), vybojoval s králem vítěznou bitvu u Kressenbrunu (1260) proti Uhrům a patřil ke skupině panovníkových rádců. Vokovým nástupcem a zároveň dědicem sousedního krumlovského panství byl jeho starší syn Jindřich (†1310). Patřil ke skupině předních pánů, kteří se postavili proti Přemyslu Otakaru II. Po jeho smrti (26. srpna 1278) se přikláněli na habsburskou stranu, aby si pojistili vliv na politický vývoj v království. Od smíření… číst dále
Perchta, ztepilá, sličná dcera Jana z Rožmberka, prožila na otcovském hradě šťastné mládí. Když dospěla, ucházelo se mnoho ženichů o dceru mocného pána. Otec ji provdal proti její vůli za Jana z Lichtenštejna, pána sice urozeného a mocného, přitom však velmi neurvalého a hrubého, který krátce předtím ovdověl. Jemné, ušlechtilé Perchtě nastal po jeho boku život plný ústrků a utrpení. Na zámku pana Lichtenštejna žily matka a sestra jeho nebožky ženy. Ty pronásledovaly paní Perchtu a ztrpčovaly jí život, jak jen mohly. Osočovaly ji u jejího manžela, ukládaly jí hrubé práce, nemajíce pro ni slůvka vlídného. Manželství se jí stalo peklem, z něhož nebylo žádného východiska. Marně se modlila za obměkčení manželova srdce, marně psala svému bratru zoufalé dopisy: „Vysvoboď mě od těchto zlých lidí a budeš míti zásluhu, jako bys duši z očistce vysvobodil.“ Nebylo jí pomoci, neboť tehdejší mrav nedovolil, aby žena odešla od muže,… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.