Výrazný a zdaleka viditelný skalní rulový útvar ve výšce 775 m n. m., mající původ ve starších čtvrtohorách. Je tvořen mohutnou, 200 m dlouhou a velmi úzkou skalní hradbou, dosahující výšky až 35 m. Oblíbené cvičné místo horolezců.
Hlavní obrázek místa
Pohled na skálu od západu
© Jan P. Štěpánek, 08/2006
Nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů je sice skalní útvar Devět skal, avšak nejdominantnější a nejkrásnější ze všech skal v centrální části Žďárských vrchů je bezesporu Drátenická skála, dosahující nadmořské výšky 776 m n. m. Drátenická skála, někdy zvaná také Dráteničky či Drátník, se nachází při červené turistické stezce ze Sněžného a Blatin až na Žákovu horu. Velmi snadný přístup k ní je z obce Blatiny či Samotín, kde lze nechat auto a na samotnou skálu je to již, co by kamenem dohodil. Tento význačný skalní útvar tvořený migmatickými a biotitickými rulami vznikl vypreparováním z méně odolných okolních hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Rovnoběžným ústupem mrazových srubů byla zformována mohutná 200 m dlouhá, avšak poměrně velmi úzká, skalní hradba rozčleněná podél puklin do několika vrcholů, z nichž nejvyšší Sokol dosahuje čisté výšky až 35 m. Mrazovým zvětráváním byl na skále vytvořen 7,5 m dlouhý puklinový tunel a pod skalami ukloněná balvanovitá plošina – kryoplanační terasa, na níž navazuje balvanový proud 50 x 16 m, přecházející v rozvleklé nesouvislé balvanové pokryvy na svazích. Území kolem Drátenické skály o rozloze 1,98 ha je chráněno v kategorii přírodní památka s ochranným pásmem do 50 m od útvaru. Drátenická skála je známá především milovníkům horolezectví. Celý útvar nabízí bezpočet těžších i lehčích horolezeckých tras, a proto se není co divit, že je skála takřka za každého počasí v obležení milovníků lezení, kteří u skály v letních měsících i nocují. Nejen horolezci se však mohou kochat výhledem z nejvyššího místa skály. Ti, kdo mají potlačen pud sebezáchovy a dostatek adrenalinu, mohou na vrcholek skály vyšplhat i bez lan. Jediná cesta takto na vrchol vede přímo po ostrém hřebeni, od nějž spadají takřka kolmo skalní stěny na obě strany. Za tento výkon však budete odměněni neopakovatelným zážitkem…  číst dále
Jan P. Štěpánek s využitím informační cedule pod skálou, 25.9. 2006
Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR), Blatiny

Místa v okolí

 Kadovské železárny
 Kadov
 Čtyři palice
 Lisovská skála
 Devět skal
 Milovské Perničky
 kostel sv. Matouše
 Medlovský rybník
 Zkamenělý zámek
 rybník Sykovec
 Skály
 Karlštejn
 kamenný most
 Čachnov
 evangelický kostel
 kostel sv. Kunhuty
 radnice
 Jimramov
 kostel sv. Matouše
 hrobka rodu Belcredi
 evangelický kostel
 Jimramov
 kostel sv. Markéty
 kašna Píseň hor
 radnice
 Christianeum
 Síň rodáků
 kostel sv. Kateřiny
 Skalský dvůr
 Žďár nad Sázavou
 dolní hřbitov
 kaple sv. Markéty
 evangelický kostel
 kamenný most
 Dalečín
 Dalečín
 Tylův dům
 evangelický kostel
 Polička
 Žďár nad Sázavou
 kaple sv. Barbory
 radnice
 rozhledna Terezka
 rondokubistické domy
 městské opevnění
 vodní nádrž Hamry
 Betlém
 kamenný most
 Pomezí
 pomník Jana Husa
 Najdek
 Hlinsko v Čechách
 radnice
 pomník železnice
 Ježdíkův dům
 Domanínek
 Karasín
 boží muka
 socha zubra
 stará radnice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Václava
 Nové Veselí
 fara
Základní informace místa
ID místa: 4645
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 25.9.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama