
Kostel má půdorys protáhlého osmiúhelníku, ke kterému přiléhá presbytář ve tvaru pravidelného šestiúhelníku s nárožími vytaženými do ostrých hran. Uvnitř má loď tvar oválu. Toto řešení lodi má základní rysy jiné Santiniho realizace – kaple sv. Klimenta v Hradci Králové. Sakristie je dvojboká, mezi presbytářem a lodí. Za sakristií je malá místnost, která sloužila jako soukromá oratoř. Hlavní oltář je pseudorománský z roku 1863 od J. Doležala s obrazem od J. Hellicha. V kostele býval obraz sv. Petra a Pavla z roku 1721 z hlavního oltáře zbořeného kostela sv. Petra a Pavla v Chotouni, považovaný za dílo Petra Brandla; v současnosti je ale uložen v depozitáři Arcibiskupství pražského. Z kostela Petra a Pavla dále pochází zvon ve věži, ulil jej roku 1664 Mikuláš Löw. Věž je novodobá, pochází z přestavby kolem r. 1900.
Přestavbu si u proslulého architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla objednala Františka Rosalie Božena z Dubé, provdána Kinská. Plnila tak pravděpodobně záměr svého zesnulého bratra Františka Antonína, posledního mužského člena katolické větve rodu Berků z Dubé. Stavba započala roku 1708 a dokončena byla v roce 1710. Vysvěcena byla až o několik let později, za Jana Ignáce Mladoty ze Solopysk. Po zboření středověkého kostela sv. Petra a Pavla se chrám stal jediným kostelem, sloužícím chotouňským věřícím. Výraznou dostavbou, při které byla porušena původní Santiniho dispozice, prošel kostel v roce 1900. Tehdy vznikla, mimo jiné, štíhlá věž před západním průčelím..