jezdecká kasárna Most

Postavené budovy kapacitně postačovaly pro 363 poddůstojníků a mužstva a 405 koní. Roku 1920, po vzniku Československé republiky, se kasárna stala sídlem 9. střeleckého pluku Karla Havlíčka Borovského, r. 1927 byla přejmenována na Nové jezdecké kasárny Štefánikovy. Roku 1928, při příležitosti 10. výročí bitvy u Buzuluku, byl v kasárnách odhalen pomník padlým legionářům. Roku 1940 převedlo město kasárna na Německo. Po skončení 2. sv. války byla smlouva prohlášena za neplatnou, a r. 1950 byla kasárna převedena pod vojenskou správu, v letech 1951–1952 byla sídlem 59. PTP (Pomocné technické prapory – vojenské tábory nucených prací). Poté zde do roku 1977 sídlil pluk protiletadlových dělostřelců a od roku 1981 216. protitankový pluk. Po r. 1990 byla kasárna sídlem železničního vojska a roku 1994 byla kasárna vojskem definitivně opuštěna. V privatizaci byly budovy rozprodány jednotlivým podnikatelům, kteří je využívají ke komerčním účelům. Část budov (ubikace mužstva a důstojnické byty) neudržována chátrá. Roku 2007 byla kasárna Ministerstvem kultury ČR prohlášena za kulturní památku, vlastníci nemovitosti se však proti této změně ohradili (vlastník nemovitosti je nejen omezen při případných stavebních úpravách, ale také má povinnost udržovat kulturní památku v dobrém stavu). V roce 2014 bylo na seznam chráněných památek zapsáno 10 ze 17 budov kasáren a město Most slíbilo pomoci se sháněním prostředků na jejich opravu..