kaple Svatého Michala
© Václav Tomášek, 04/2009
Kaple je jednou z prvních aplikaci tzv. prostorového průniku, architektonické kompozice, ve které hlavní motiv tvoří průnik dvou či více geometrických útvarů. V našem případě jde zřejmě o syntézu projetu některého z významných italských architektů počátku 2. poloviny 17. století a raného baroka severoitalského ražení obvyklého tehdy v Čechách. Tomu by odpovídaly i některé rysy pro tehdejší domácí produkci netypické. Četné detaily typické pro soudobou českou architekturu mohou být Orsiho přínosem k původnímu projektu.
K centrálnímu prostoru na kruhovém půdorysu je od severu připojeno téměř přesně půlkruhové kněžiště, od jihu pak podobný ale mnohem mělčí prostor nad vstupem a kůrem. Po stranách se ke kněžišti symetricky připojují dvě nižší pětiboké sakristie. Loď je sklenuta kupolí, pod ní obíhá římsa se zubořezem. Kupole je zakončena značně dynamickou lucernou zdobenou výraznými volutami. Od kněžiště je loď oddělena pásem vykloněným z lodi do kněžiště. To je zaklenuto kápí na pásech, stejně jako obě sakristie. Vstupní jižní průčelí je rovné s rustikovanými pilastry zakončené volutovým nástavcem s trojúhelným štítem, který je po obou stranách doprovázen nízkými hranolovými věžičkami. Vstupní portál je zakončen tympanonem s erbem stavebníka v kartuši.
Mobiliář byl převážně barokní, silně obnovený a rozšířený v letech 1884–85.
Raně barokní hřbitovní kaple sv. Michala Archanděla nechal v letech 1667–70 postavit majitel bechyňského panství Jan Norbert ze Šternberka. ...D. Menclová zvažovala jako možného autora stavby stavitele Antonia Alfieriho, který byl činný v nedalekém Týně nad Vltavou. Teprve nedávno byla v archivu pražského arcibiskupství objevena informace, že model, podle nějž byla kaple postavena, si Jan Norbert spolu se svými bratry přivezl z kavalírské cesty po Itálii. Pokud se tedy Alfieri stavby zúčastnil, pak jen jako provádějící stavitel. Shromažďování stavebního materiálu a přípravné práce probíhaly již na podzim 1666, vlastní stavba vedená místním polírem Kořínkem byla zahájena zřejmě na jaře 1667. Stavba v bahnitém a podmáčeném terénu neprobíhala nejlépe, roku 1670 bylo dokonce zvažováno její převzetí slavným stavitelem Giovanni Domenicem Orsim. O dalším vývoji situace nic nevíme, vzhledem k tomu, že konečné náklady přesáhly původně plánovaných 5000 zlatých, se dá předpokládat, že Orsi stavbu skutečně převzal. Roku 1972 měly být stavěny obě průčelní věžičky, podle korespondence hraběte Jana Norberta byla kaple dostavěna roku 1675. Následujícího roku byla kaple již vybavována mobiliářem.
|
Přihlášení |
