Dnes již zaniklý liniový krajinný útvar připomínající široký úvoz, vedoucí 21 km mezi Sázavou a Chotouní. Pozůstatek mohutné pravěké stezky vedoucí prakticky přímo mezi významnými brody na Sázavě a Labi.
Hlavní obrázek místa
Schody
Vstup do Čertovy brázdy od Sázavy
© Iva Synková 03/2004
Po Čertově brázdě z Chotouně do Sázavy Naše Hlasy – rok 1903 Nápadná rýha vyrytá v zemi někde jako cesta mělčí, někde jako hluboký úvoz spojující rodiště sv. Prokopa s jeho slavným působištěm, dala podnět k legendě o sv. Prokopu jako oráči a o čertovi jako porobeném tahounovi. Bezmezná víra v kouzla a zázraky zachovala nám legendu v ústech lidu, a třeba bychom my, v době telegrafu a rozkvětu tisku vyrostlí nevěřili v čerty orajíc nesmíme se tak vypínati nad své předky a házeti jejich romantické legendy do starého haraburdí. Bez ceny historické není toto podání. Mně odpočátku, co tu brázdu znám a na různých místech přecházívám, zdála se být starou hranicí. Nejnápadnější je krásně rovná linie brázdy s Lipské k Chotouni. Jako když střelí sbíhá tu s vrcholu k Chotouni zrovna pod mohylu. Ale staré zprávy nepodporují tohoto směru. Nejstarší zpráva Kosmasova sahá dále od západu až ku Hradešínu. Je-li to tedy hranice, je starší nežli vědomosti naše dějepisné, či jinými slovy: je praehistorická. To rozluštiti bude snad vůbec nemožno, snad obtížno. Zůstaví-li pozdější badatelé ve svých hypothesách (domněnkách) prvnímu opatu kláštera sázavského nějaké místo, nemůžeme dnes říci. Čerti to jistě nebudou, avšak bez významu nezdá se býti okolnost, že brázda táhne se zrovna od kláštera k Chotouni. Snad opat dal pracovati poddanými svého kláštera na té linii mýcením lesů a zřízením súmnice (silnice), jakž se to za starodávna dělávalo. Naším úkolem zatím jest popsati brázdu a zachovati ji v paměti i v místech, kde novodobý pluh rozrušuje její stopy. Proto jsme se 8 července t. r (1903) vydali s přítelem Hanušem Kuffnerem, redaktorem „Politik“ a mým synem Božetěchem po brázdě z Chotouně do Sázavy. Cesta trvala půl druhého dne, protože jsme se zastavovali na obecních úřadech a odbočili do Olešky na nocleh do Kostelce. Na úřadech prohlíželi jsme…  číst dále
Jozef Miškovský, 18.8. 2014
historie

Čertova brázda byl dnes již zaniklý liniový krajinný útvar připomínající široký úvoz, vedoucí 21 km mezi Sázavou a Chotouní. Předpokládá se, že šlo o pozůstatek mohutné pravěké stezky vedoucí prakticky přímo mezi významnými brody na Sázavě a Labi, tedy mezi dnešními městy Sázavou a Nymburkem. Historicky zaznamenaná část brázdy začíná u brodu na Sázavě v místě zvaném Černé Budy a vede 21 kilometrů severním směrem k obci Chotouň. Prodloužení této linie, patrné na starých mapách i za Chotouní, vedlo k významnému brodu na Labi v místě dnešního města Nymburk. Cesty mezi oběma brody vedly v mnoha paralelních větvích. „Čertova brázda“ je jen jednou z nich. Obecně šlo o část systému pravěkých dálkových cest spojujících úrodné Polabí s obchodními centry na jihu. Svým rozsahem to byla patrně jedna z největších pravěkých staveb Evropy. Tato cesta měla původně profil mohutného a hlubokého příkopu s plochým…  číst dále

VLK, 18.8. 2014

pověsti

Jak vznikla Čertova brázda?

Poustevník Prokop, který dříve žil v Prokopském údolí v Praze, žil nyní v malé jeskyňce u řeky Sázavy. Při modlidbách ho však stále něco rušilo a tak se rozhodl najít příčinu. Nemohl však stále na nic přijít, až to konečně objevil. A to bylo tedy překvapení - byl to čert. I poustevník se rozhodl s ním zápasit a nad čertem vyhrál. Co si s ním ale počne? Vyhnat čerta nemohl, protože by zase škodil někomu jinému. Zabít ho nemohl - byl to přeci čert a ty zabít nejde. Tak se rozhodl, že ho přinutí pracovat. Zapřáhl čerta do pluhu a čert musel orat. Tak tedy vznikla Čertova brázda - přírodní útvar, který se táhne od Sázavy až k Chotouni u Českého Brodu, rodného Prokopova města.

Iva Synková, 29.3. 2004

Středočeský kraj,  Benešov  (BN), Sázava

Místa v okolí

 sbor Opata Prokopa
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Prokopa
 Talmberk
 Stříbrná Skalice
 radnice
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Matouše
 Rataje nad Sázavou
 Pirkštejn
 kaple sv. Antonína
 Hradové Střimelice
 kostel sv. Havla
 Ostředek
 Komorní Hrádek
 Konojedy
 Hryzely
 Kostelní Střimelice
 kostel sv. Václava
 Čejchanov
 kostel sv. Martina
 Český Šternberk
 Církvice
 kaple sv. Prokopa
 socha sv. Vendelína
 židovský hřbitov
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Martina
 socha sv. Prokopa
 Na Hradišťatech
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Havla
 Malotice
 Kozmice
 kostel sv. Jiří
 Na Šancích
 mlecí kameny
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Matouše
 Otryby
 kostel sv. Jiří
 Na výhledu
 synagoga
 kostel sv. Michala
 městečko Odranec
 Stará Dubá
 Na Hradišťanech
 Otryby
 Špulka
 židovský hřbitov
 Krásná Hora
 synagoga
 synagoga
 grotta
 Zásmuky
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Mikuláše
 mariánský sloup
 fara
 Žíšov
 kaple Kalvárie
 Pelíškův most
 kostel sv. Anny
 kaple sv. Kříže
 stará škola
 masné krámy
 starý špitál
 panská sýpka
 Diblíkov
 Zlenice
 nový špitál
 kostel sv. Vojtěcha
 Hrad u Čtyřkol
 Molitorov
 Ježov
 Třebešice
 Lštění
 Myšlín
 Drahobudice
 Toušice
 kamenný most
 vodojem
 lom Kaménka
 Jindice
 Struhařov
 Petrovice II
 mlýn Bukačov
 děkanství
 kostel sv. Štěpána
 Stará Kouřim
 Střížkov
 kaple sv. Víta
 kostel sv. Martina
 stará radnice
 městské opevnění
 stodoly
 kamenný most
 Lechův kámen
 Husův sbor
 Kácov
 Štefánikova mohyla
 židovský hřbitov
 Skalka
 Losiny
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Anny
 Lažany
 pivovar
 Kácov
 Bečváry
 Psáře
 fara
 morový sloup
 Zittův mlýn
 Červený Hrádek
 Husův sbor
 kostel Všech svatých
 Mrač
 Mrač
 Mrač
 socha sv. Anny
 Doubravčice
 Šember
 boží muka
 Svojšice
 kostel sv. Václava
 Čestín
 Tehov
 Polní Voděrady
 Libodřice
 Bauerova vila
 hřebčín Pecínov
 rozhledna Babka
Základní informace místa
ID místa: 2337
Typ místa: příroda
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 29.3.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama