Dnes již zaniklý liniový krajinný útvar připomínající široký úvoz, vedoucí 21 km mezi Sázavou a Chotouní. Pozůstatek mohutné pravěké stezky vedoucí prakticky přímo mezi významnými brody na Sázavě a Labi.
Hlavní obrázek místa
Schody
Vstup do Čertovy brázdy od Sázavy
© Iva Synková 03/2004
Po Čertově brázdě z Chotouně do Sázavy Naše Hlasy – rok 1903 Nápadná rýha vyrytá v zemi někde jako cesta mělčí, někde jako hluboký úvoz spojující rodiště sv. Prokopa s jeho slavným působištěm, dala podnět k legendě o sv. Prokopu jako oráči a o čertovi jako porobeném tahounovi. Bezmezná víra v kouzla a zázraky zachovala nám legendu v ústech lidu, a třeba bychom my, v době telegrafu a rozkvětu tisku vyrostlí nevěřili v čerty orajíc nesmíme se tak vypínati nad své předky a házeti jejich romantické legendy do starého haraburdí. Bez ceny historické není toto podání. Mně odpočátku, co tu brázdu znám a na různých místech přecházívám, zdála se být starou hranicí. Nejnápadnější je krásně rovná linie brázdy s Lipské k Chotouni. Jako když střelí sbíhá tu s vrcholu k Chotouni zrovna pod mohylu. Ale staré zprávy nepodporují tohoto směru. Nejstarší zpráva Kosmasova sahá dále od západu až ku Hradešínu. Je-li to tedy hranice, je starší nežli vědomosti naše dějepisné, či jinými slovy: je praehistorická. To rozluštiti bude snad vůbec nemožno, snad obtížno. Zůstaví-li pozdější badatelé ve svých hypothesách (domněnkách) prvnímu opatu kláštera sázavského nějaké místo, nemůžeme dnes říci. Čerti to jistě nebudou, avšak bez významu nezdá se býti okolnost, že brázda táhne se zrovna od kláštera k Chotouni. Snad opat dal pracovati poddanými svého kláštera na té linii mýcením lesů a zřízením súmnice (silnice), jakž se to za starodávna dělávalo. Naším úkolem zatím jest popsati brázdu a zachovati ji v paměti i v místech, kde novodobý pluh rozrušuje její stopy. Proto jsme se 8 července t. r (1903) vydali s přítelem Hanušem Kuffnerem, redaktorem „Politik“ a mým synem Božetěchem po brázdě z Chotouně do Sázavy. Cesta trvala půl druhého dne, protože jsme se zastavovali na obecních úřadech a odbočili do Olešky na nocleh do Kostelce. Na úřadech prohlíželi jsme…  číst dále
Jozef Miškovský, 18.8. 2014
historie

Čertova brázda byl dnes již zaniklý liniový krajinný útvar připomínající široký úvoz, vedoucí 21 km mezi Sázavou a Chotouní. Předpokládá se, že šlo o pozůstatek mohutné pravěké stezky vedoucí prakticky přímo mezi významnými brody na Sázavě a Labi, tedy mezi dnešními městy Sázavou a Nymburkem. Historicky zaznamenaná část brázdy začíná u brodu na Sázavě v místě zvaném Černé Budy a vede 21 kilometrů severním směrem k obci Chotouň. Prodloužení této linie, patrné na starých mapách i za Chotouní, vedlo k významnému brodu na Labi v místě dnešního města Nymburk. Cesty mezi oběma brody vedly v mnoha paralelních větvích. „Čertova brázda“ je jen jednou z nich. Obecně šlo o část systému pravěkých dálkových cest spojujících úrodné Polabí s obchodními centry na jihu. Svým rozsahem to byla patrně jedna z největších pravěkých staveb Evropy. Tato cesta měla původně profil mohutného a hlubokého příkopu s plochým…  číst dále

VLK, 18.8. 2014

pověsti

Jak vznikla Čertova brázda?

Poustevník Prokop, který dříve žil v Prokopském údolí v Praze, žil nyní v malé jeskyňce u řeky Sázavy. Při modlidbách ho však stále něco rušilo a tak se rozhodl najít příčinu. Nemohl však stále na nic přijít, až to konečně objevil. A to bylo tedy překvapení - byl to čert. I poustevník se rozhodl s ním zápasit a nad čertem vyhrál. Co si s ním ale počne? Vyhnat čerta nemohl, protože by zase škodil někomu jinému. Zabít ho nemohl - byl to přeci čert a ty zabít nejde. Tak se rozhodl, že ho přinutí pracovat. Zapřáhl čerta do pluhu a čert musel orat. Tak tedy vznikla Čertova brázda - přírodní útvar, který se táhne od Sázavy až k Chotouni u Českého Brodu, rodného Prokopova města.

Iva Synková, 29.3. 2004

Středočeský kraj,  Benešov  (BN), Sázava

Místa v okolí

 sbor Opata Prokopa
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Prokopa
 Talmberk
 Stříbrná Skalice
 radnice
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Matouše
 Rataje nad Sázavou
 Pirkštejn
 kaple sv. Antonína
 Hradové Střimelice
 kostel sv. Havla
 Ostředek
 Komorní Hrádek
 Konojedy
 Kostelní Střimelice
 kostel sv. Václava
 Hryzely
 kostel sv. Martina
 Čejchanov
 Český Šternberk
 kaple sv. Prokopa
 Církvice
 socha sv. Vendelína
 židovský hřbitov
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Martina
 socha sv. Prokopa
 Na Hradišťatech
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Havla
 Malotice
 Kozmice
 kostel sv. Jiří
 Na Šancích
 mlecí kameny
 kostel sv. Matouše
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Jiří
 Na výhledu
 Otryby
 synagoga
 kostel sv. Michala
 městečko Odranec
 Stará Dubá
 Na Hradišťanech
 Špulka
 židovský hřbitov
 Otryby
 Krásná Hora
 synagoga
 synagoga
 grotta
 kostel sv. Jiljí
 Zásmuky
 kostel sv. Mikuláše
 mariánský sloup
 fara
 Žíšov
 kaple Kalvárie
 Pelíškův most
 kaple sv. Kříže
 kostel sv. Anny
 stará škola
 masné krámy
 starý špitál
 panská sýpka
 nový špitál
 kostel sv. Vojtěcha
 Diblíkov
 Zlenice
 Hrad u Čtyřkol
 Molitorov
 Ježov
 Třebešice
 Lštění
 Myšlín
 Drahobudice
 kamenný most
 vodojem
 lom Kaménka
 Toušice
 Jindice
 Struhařov
 Petrovice II
 mlýn Bukačov
 děkanství
 kostel sv. Štěpána
 kaple sv. Víta
 kostel sv. Martina
 stará radnice
 Stará Kouřim
 Střížkov
 městské opevnění
 stodoly
 kamenný most
 Lechův kámen
 Husův sbor
 Štefánikova mohyla
 židovský hřbitov
 Skalka
 Kácov
 Losiny
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Anny
 Lažany
 pivovar
 Bečváry
 Kácov
 Psáře
 fara
 morový sloup
 Zittův mlýn
 Červený Hrádek
 Husův sbor
 kostel Všech svatých
 Mrač
 Mrač
 Mrač
 socha sv. Anny
 Doubravčice
 Šember
 boží muka
 Svojšice
 kostel sv. Václava
 Čestín
 Tehov
 Polní Voděrady
 Libodřice
 Bauerova vila
 hřebčín Pecínov
 rozhledna Babka
Základní informace místa
ID místa: 2337
Typ místa: příroda
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 29.3.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jaká je vlastně historie betlémů, které se v této době objevují na veřejných prostranstvích i u nás doma

Zajímavosti

Začalo to ve stísněném prostoru jeskyně, který se stal prvním betlémem a improvizovanou kaplí a kde také proběhla první slavnostní půlnoční mše, kterou odsloužil František z Assisi 24. prosince roku 1223.

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

Pláže na ostrově CRES, které jsou dostupné autem nebo pěšky

Cestování

Na Chorvatském ostrově CRES je bezpočet nádherných pláží. Některé jsou dostupné autem, některé jen lodí. Navštívili jsme ty které jsou dostupné autem z pevniny a zjistili jejich přednosti a nedostatky. Jako výchozí bod bylo pro nás město Cres.

Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.

Historie

Současná irská literatura nabízí spoustu zajímavých úlomků z historie země v době Vikingů, tedy v 9. až 12. stol. Informace jsou ale často velmi nesourodé. Následující článek se proto pokouší dát dohromady souvislý příběh o událostech v Irsku z této doby.

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

reklama