© Luděk Vláčil 07/2019
Raně barokní kostel sv. Josefa Pěstouna je jednolodní stavba s pilíři vtaženými do prostoru, zaklenutá valeně s lunetami. Klenby zdobené geometrickými štukovými obrazci podepírají čtverhranné pilíře. Za presbytářem kostela stojí masivní věž s přílbovou střechou, její fasádu člení lizénové rámy. Fasáda kostela je členěna pravidelně rozmístěnými okny a výklenky s barokními sochami světců. V průčelí je barokní portál se dvěma toskánskými sloupy, které nesou štít, uzavřený segmentovou římsou. Na římse nad hlavicemi sloupů jsou dvě piniové šišky, ve štítě je akantová kartuš s erbem biskupa Jakuba Haška. Mobiliář kostela je téměř všechen původní, z let 1690–1692. Restaurovaný v letech 1980–2006. Hlavní oltář je barokní, z konce 17. století., s bohatou sloupovou architekturou a nástavcovým štítem, s velkým obrazem Svaté rodiny, který namaloval fráter Conradus (Konrád Švestka) r. 1882, se sochami františkánských světců po… číst dále
Františkánský klášter s raně barokním kostelem sv. Josefa Pěstouna byl postaven v l. 1690–1692, poté, co na stavby věnoval pozemek hrabě Valentin Balassa a započal stavbu. Po jeho smrti převzal tento úkol František Nádasdy, za něhož byla postavena první část (základy a zdivo "do výšky člověka"). Ve stavbě pokračoval nitranský biskup Jakub Haško do roku 1690. Konvent dokončil až beckovský farář Jan Páčai v roce 1696, vysvěcený byl r. 1701 nitranským biskupem Ladislavem Matiašovským. O několik let později byl klášter poškozen vojsky Štefana Rákócziho a čtyřikrát vyhořel, obnovený byl v letech 1761–1762. Františkáni působili v obci po dlouhou dobu v letech 1690–1950, v klášteře byl noviciát řádu a teologická škola. Mniši se zasloužili o rozvoj vzdělanosti obyvatel. Po I. světové válce byl noviciát přemístěn do Trnavy a teologická škola do Žiliny. V dubnu roku 1951 byli františkáni z Beckova násilně odvlečení… číst dále
|
Přihlášení |
