městské opevnění

© Karel Husák, 07/2012

© Karel Husák, 06/2012

© Karel Husák, 06/2012

Interiér bašty opevnění u kláštera sv. Voršily

© Matěj Kopecký, 04/2010

Hradební zeď u kláštera sv. Voršily

© Matěj Kopecký, 04/2010

Bašta při pásu hradeb u kláštera sv. Voršily

© Matěj Kopecký, 04/2010

Hradební zeď s výklenkem při Kolínské bráně

© Matěj Kopecký, 04/2010

Zbytky hradeb v ulici "Na Valech"

© Matěj Kopecký, 04/2010

Hradební zeď, včetně dochovaného příkopu a valu v ulici "Na Valech"

© Matěj Kopecký, 04/2010

Hradební zeď u budovy soudu

© Matěj Kopecký, 04/2010

Půdorys předbraní s vyznačeným zazděným portálem

© Matěj Kopecký, 04/2010

Interiér předbraní

© Matěj Kopecký, 04/2010

Bašta horního prstence hradeb (vpravo předbraní Kouřimské brány)

© Matěj Kopecký, 04/2010

Čtvrtá hlavní brána – Kouřimská, která je zároveň nejzachovalejší. Budova s klenutými oblouky je zachovalé předbraní, věž na levé straně je čtyřboká bašta z horního prstence městského opevnění v plné výšce. Věž Kouřimské brány se do dnešních dnů bohužel nezachovala (pro zchátralý stav a újmě na zdravý branného byla stržena na počátku 19. stol.). Údajně je snad portál Kouřimské brány zazděn za předbraním.

© Matěj Kopecký, 04/2010

Podezdívka domku naproti domu čp. 234 – zbytek Kolínské brány.

© Matěj Kopecký, 04/2010

Snad zbytek předbraní

© Matěj Kopecký, 04/2010

Místo, kde stával komplex třetí hlavní brány – tedy Kolínské.

© Matěj Kopecký, 04/2010

Na této ploše stávala další z hlavních kutnohorských bran - Klášterská brána

© Matěj Kopecký, 04/2010

Místo, kde stávala první a zároveň nejmladší ze čtyř hlavních městských bran – tedy Čáslavská brána.

© Matěj Kopecký, 04/2010

Místo kde stávala fortna, která byla založena v roce 1492. Uvádí se dokonce ještě v roce 1845, ale byla zbytečně zbořena ve 20. století

© Matěj Kopecký, 04/2010

Fortna se nacházela v ulici "Na lávkách". Jméno je odvozeno od lávek na kterých se tu ve středověku přecházelo přes příkop. Fortna tu vznikla v 15. století. Jediný zbytek je možno vidět ve středu ulice, kde je znatelná teréní hrana.

© Matěj Kopecký, 04/2010

Místo, kde stávala nejstarší z městských forten. Je uváděna už v roce 1355. V roce 1539 byla částečně upravena, avšak v roce 1823 vyhořela a již nebyla obnovena

© Matěj Kopecký, 04/2010

Zde stávala další z menších bran. Založena byla už v 14. století. V 15. století ztratila svůj význam z důvodu rozšíření hradeb. Nejspíš byla zbořena v průběhu 17. století. Důkaz o existenci brány je roh domu čp. 504.

© Matěj Kopecký, 04/2010

Jediný pozůstatek fortny.

© Matěj Kopecký, 04/2010

Místo, kde stávala Podhrádecká fortna. Postavena byla v roce 1436. V roce 1680 se uvažuje o zboření fortny z důvodu rozšíření hradeb. Na začátku 18. století je zazděna a poté, ale opět zprovozněna. Nakonec však byla do roku 1838 zbořena. Do dnešních dob se z fortny zachoval pilíř na levé straně u ohradní zdi Hrádku.

© Matěj Kopecký, 04/2010

Místo, kde stála Žižkova brána. Tato menší branka je doložena už v roce 1341. V roce 1462 byla uzavřena a kolem roku 1474 byla opravena. V roce 1621 byla přestavěna. Roku 1672 však zazděna. Zboření se datuje kolem roku 1840. Zeď v pravé části je hradba z dolního prstence městského opevnění a brána nahoře je Nová brána pocházející z 19. století.

© Matěj Kopecký, 04/2010

Na tomto místě stávala fortna zvaná Nová brána postavená v 15. století. Její zánik se datuje do průběhu 19. století

© Matěj Kopecký, 04/2010

Fortna, která vznikla v průběhu 15. století, byla určena pro městského kata, který fortnou vycházel za hradební prstenec.

© Matěj Kopecký, 04/2010