
Kostel Nejsvětější Trojice je pozdně barokní stavba z let 1790–1793. Je součástí areálu hřbitova a fary. Podélná loď je na východě zakončena odsazeným kněžištěm a obdélnou sakristií, nad hlavním vstupem je věž původně završená zvoncově-mansardovou střechou, kterou dnes nahrazuje jednoduchá stříška. Hlavní oltář zdobí obraz Nejsvětější Trojice od vídeňského autora Johanna Franze Greipela. Pravý boční oltář sv. Kříže vytvořil Andreas Koschatzky, levý zasvěcený sv. Janu Nepomuckému původně zdobil obraz Dominika Kindermanna. Původní varhany pocházely z dílny Josefa Staudingera z Andělské Hory. Roku 1843 je nahradily jiné od Floriana Geisslera z Arschen, které byly roku 1915 opět vyměněny za nové, pocházející ze slavné krnovské firmy bratří Riegrů. Ze zvonů umístěných ve zvonici dva najdeme v moráveckém kostele dodnes. Třetí zvon byl zřejmě zrekvírován za první světové války. Ve třicátých letech 20. stol. byl kostel doplněn dalšími třemi zvony, které však… číst dále
První zmínky připomínají Malou Morávku již ve 13. století. První, tehdy ještě dřevěný kostelík, pocházel z roku 1614. Tehdy si jej postavili luteráni. S kostelíkem byla postavena také fara a zvonice. Protestantský svatostánek spolu s celým majetkem panství Jana mladšího z Vrbna byl zkonfiskován po Bílé hoře. Panství získal řád německých rytířů. Tehdy byl v Malé Morávce vystavěn kostel nový a v roce 1655 vysvěcen. Zasvěcen byl Nejsvětější Trojici. Kostel byl ještě celodřevěný s představěnou věží, v níž visely tři zvony, které odlil olomoucký zvonař Adam Schraub. V průběhu let kostel zchátral a proto se přikročilo ke stavbě kostela nového. Základní kámen byl položen roku 1790 a k slavnostnímu vysvěcení došlo v roce 1793. Výsledná podoba kostela měla barokně klasicistní ráz.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.