Dolní Životice

Zámek v Dolních Životicích tvoří patrová budova na půdoryse písmene L s rozšířenými konci čelního křídla. Byl vystavěný v barokním stylu, později novogoticky upraven (nárožní věžičky s cimbuřím, střední rizsalit se štítem, okenní špalety), byl postaven roku 1721. V blízkosti pozůstatky vodní tvrze ze 13. století, zničené nájezdem Tatarů. V současnosti je zámek nově opraven a využíván jako ústav sociální péče pro mentálně postižené muže.

Je jisté, že Dolní Životice byly založeny rodem Zibotů před rokem 1200. Tento rod sídlil ve vodní tvrzi, jejíž zbytky jsou v Dolních Životicích dodnes zachovány. Vodní tvrz i vesnici Životice zničili Tataři roku 1241. První historická zmínka o Životicích je v nejstarším seznamu obcí panství olomouckého biskupství, který pochází z let 1316-25. Jsou tu ovšem uvedeny pod jménem Schoenstein. To se vyvinulo ze jména Schaunstein, názvu nové tvrze vybudované kolem roku 1310 u dnešních Životických Hor pod Strážištěm jako sídlo majitelů jedné části Životic. K této horní tvrzí patřil dvůr Hory (Berghof), část Životic a Lhotka. Druhou, větší část Životic ovládala tvrz, která stála poblíže dnešního zámku (dolní tvrzi) a ke které patřil dvůr a polovina Hertic. Název Schaunstein měl připomínat jméno hradu olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka. Tento název byl pak asi po dobu 200 let přenášen i na znovu vybudovanou ves. Až v roce 1412 se vesnice opět jmenuje Žybotitz a název Schoenstein se ztrácí. Horní tvrz byla po husitských válkách obnovena, ale v třicetileté válce byla opět zničena, tentokrát definitivně.

Za svobodného pána Karla Františka Orlíka u laziska byl vybudován barokní zámek a přilehlý park. Tímto činem se dostal do trvalých finančních potíží a jeho synové Karel a Jan Křtitel Orlíkovi nakonec roku 1800 prodávají panství hraběti Janu Larisch-Mönichovi. Dalším majitelem Dolních Životic z této bohaté a mocné rodiny byl hrabě Jindřich Larisch-Mönich do roku 1897, kdy Životice přešly prodejem do vlastnictví hraběte Kamila Razumovského z rodiny pocházející z okolí Černigova na Ukrajině. Dnes žijí potomci rodiny Razumovských ve Vídni. Odchodem Razumovských z Dolních Životic končí dlouhá linie feudálních držitelů životického, původně panského velkostatku i poslední připomínky starých polofeudálních poměrů.

Roku 1945 byl zámek Razumovským konfiskován na základě Benešových dekretů. V dalších desetiletích se majitelé i využití zámku často střídali, byl zde krátce ústav pro duševně nemocné, kasárna PTP, psychiatrické oddělení opavské nemocnice, vojenské sklady.

Po roce 1989 armáda zámek opustila a ministerstvo kultury jej v letech 1992-2000 ne příliš vhodně adaptovalo pro účely ústavu sociální péče. K tomuto účelu však staletá stavba není příliš vhodná a roku 2023 bylo rozhodnuto v horizontu několika let klienty ústavu přestěhovat do vhodnějších prostor. O dalším využití zámku není rozhodnuto, uvažuje se o knihovně či muzejní expozici.