Skořický kostel sv. Václava gotického původu stojí v dominantní poloze na skále asi od konce 13. stol., doložen r. 1352. Barokní podoba pochází z r. 1667. Kostel několikrát opravován, zejména po požáru věže r. 1939. Nyní filiální ve farnosti Rokycany.
Hlavní obrázek místa
Skořice - kostel
© Jiří Špaček, 9/2016
Obec Skořice je prvně zmiňována r. 1295 a dnes má asi 250 obyvatel. Její rozvoj utlumila skutečnost, že byla řadu let ze tří stran obklíčena územím vojenského újezdu, do něhož byl zakázán vstup a který se teprve po zrušení r. 2016 změnil na Chráněnou krajinnou oblast Brdy. V důsledku toho obcí dosud neprocházejí turistické značky a vedou sem jen silničky III. třídy od Mirošova a z jihu od Trokavce. Nejbližší regionální železniční trať 175 (Rokycany-Nezvěstice), která prochází Mirošovem, je vzdálena přes 4 km a pro obec je bez praktického významu. Starobylý kostel sv. Václava se nachází na hřbitově v dominantní poloze na vrcholu skalního suku, v nejvyšším bodě zastavěné části obce (558 m n. m.).
29.10. 2016
historie

Kostel sv. Václava byl postaven na skále nad obcí (558 m.n.m.) jako jeden z nejstarších kostelů v Čechách v gotickém slohu, a to někdy kolem r. 1295. Kostel je pak připomínán jako farní k r. 1352 v registrech papežských desátků. Z doby před r. 1425 jsou zaznamenána i jména zdejších farářů, které dosazovali pánové z Drštky. Zřejmě během 15. století skořická fara zanikla, od 17. století byla duchovní správa zajišťována z nedalekého Mirošova. Samostatná fara byla obnovena až v r. 1854. V souvislosti s nuceným vystěhováním obyvatel při zřízení střelnice v Brdech došlo v r. 1941 také ke zrušení fary a převodu správy na děkanství v Mirošově. Po válce již samostatná farnost ve Skořicích obnovena nebyla. Gotické fragmenty jsou ve zdivu jsou patrné dodnes, zejména v presbytáři. V r. 1667 byl kostel barokně přestavěn a také vybaven interiér. Zajímavé jsou z té doby především hlavní oltář…  číst dále

Jiří Špaček (s využitím webových stránek obce a farnosti), 29.10. 2016

Půdorys místa

půdorys kostela, šrafovaně gotické zdivo ze 14. století
© Jiří Fajt a Nina Bažantová: Gotika v západních Čechách (1230-1530), Národní galerie v Praze, Praha 1995
Obrázek Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Rokycany  (RO), Skořice

Místa v okolí

 Drštka
 Dvorec
 Mirošov
 kostel sv. Josefa
 Homberk
 Švédský most
 vodní hamr
 Vimberk
 Mydlná
 Tři Trubky
 Chlukov
 Veselá
 kostel sv. Vavřince
 Javor
 Strašice
 Kotel
 Pouskův mlýn
 Těnovice
 pivovar
 Spálené Poříčí
 kostel sv. Mikuláše
 děkanství
 Zábrodský mlýn
 Mítov
 židovský hřbitov
 kaple
 Rokycany
 kašna
 děkanství
 radnice
 mariánský sloup
 Labšovský mlýn
 Fitzova vila
 masné krámy
 křížová cesta
 Lopata
 kašna
 židovský hřbitov
 Muchkovský mlýn
 městské opevnění
 Neslívy
 Černá mohyla
 Hengst
 Kozel
 Kamýk
 židovský hřbitov
 Na Skále
 kostel sv. Štěpána
 Nezvěstice
 Osek u Rokycan
 Třemšín
 Žákava
 kaple se zvoničkou
 Třemšín
 kostel sv. Vavřince
 Klabava
 kostel Všech svatých
 Šťáhlavy
 Pokonice
 kostel sv. Vojtěcha
 Strašná skála
 Hůrka u Vranovic
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 synagoga
 Březina
 Kokotsko
 Hradiště
 kostel sv. Václava
 Březina
 Vlčtejn
 Valdek
 Bušovice
 Komárov
 Chocenice
 Chocenice
 Spálený mlýn
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Rokycany
Náměstí Josefa Urbana 52
337 01 Rokycany-Střed
Tel: 371 722 742
http://www.farnostrokycany.cz
farnostrokycany@centrum.cz
Základní informace místa
ID místa: 13179
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: chátrající
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 29.10.2016
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama